Dvě témata se mi honí v hlavě při hledání souvislosti v dnešních biblických čteních.

První je – překvapivě – bláznovství. Přišel mi na mysl obraz krále Davida, který tancoval a poskakoval před archou smlouvy, když ji přenášeli do Jeruzaléma. Jeho manželka Michol jím opovrhla, protože to vnímala jako bláznovství. Podobně lze vnímat jako bláznovství i ochotu Izaiáše, když se hlásí Bohu do služby; neměl ponětí, do čeho jde. Podobné bláznovství bylo i u Petra, Ondřeje, Jakuba a Jana, když všechno nechali a šli za Ježíšem. Také neměli ponětí, co je před nimi. A vrchol celému bláznovství dodává responzorium se 138. žalmem: „Budu ti hrát před tváří andělů.“ To fakt má někdo odvahu nabídnout Bohu svou hru – ať už divadelní nebo hudební?

A co když to celé není bláznovství, ale nesmírně důvěrné poznání Boha a láska k němu, která se vrhne i do nejistoty, jen aby se Bůh mohl radovat ze svého dítěte? Jako David, který se radoval v Pánu, a tak tancoval a dováděl před ním.

A druhým tématem je hra. Ne dětská, ale hra života. Izaiáš, první učedníci, žalmista - a s nimi každý, kdo miluje Ježíše - se nabízejí Bohu, že svůj part, že svou roli ochotně zahrají, ačkoli při této hře není prostor pro nácvik a opakování, ve všem se jde naostro.

Když dnes při žalmu opakujeme: „Budu ti hrát před tváří andělů,“ jako bychom Bohu říkali: „Jsem ti k dispozici pro všechno, co ode mě očekáváš. Mé tělo, moje duše, můj duch – celé moje já ti bude dnes hrát roli, kterou mi svěřuješ. Těším se, že se na mě s oblibou díváš. Děkuji ti za důvěru, že to, co jsi mi svěřil, zahraju s tvou milostí tak dobře, abys mi mohl zatleskat. Ne až na konci, ale i dnes, vícekrát, pokaždé, když dobře skončím nějakou drobnost.“

Pokud teprve půjdeš dnes na mši svatou, pouvažuj, co dnešní responzorium očekává od tebe. Pokud jsi už po mši svaté, vzpomeň si, jak jsi možná mechanicky zpíval tato slova, aniž by ses zamyslel nad jejich významem. A znovu si je zopakuj s celou vážností, aby dnes tvé dovádění (jaká souvislost – vážnost i dovádění!) před Pánem vyvolalo radost v srdci Boha a tobě přineslo jeho aplaus.

Neboj se neúspěchu - Bůh ústy žalmisty totiž slibuje, že „za mě dílo dokončí“ (Ž 138, 8a).

 

Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/