Aktuality, Inspirace, Ohlášky, Promluvy

  • Oslavy sv. Vojtěcha začnou Svatovojtěšskou veselicí

    Nedílnou součástí oslav posvěcení kostela sv. Vojtěcha, které připadá na 1. 4., a svátek patrona kostela, který připadá na 23. 4., je taky Svatovojtěšská veselice. Letos se uskuteční již 21. ročník a to v sobotu 15. 4. od 19:30 ve velkém sále Otrokovické BESEDY    Tomácká zábava XI. 2015 Stínové divadlo   Svatovojtěšská veselice 2015   XVI. Svatovojtěšská veselice 2016 /Pomáda,Svěrákovy filmy, Tanec - Motýli/   Svatovojtěšská Veselice 2016 - tanec POMÁDA l dance GREASE      

  • VYŠLO DALŠÍ ČÍSLO FARNÍHO OBČASNÍKU

    V neděli vyšel další Farní občasník. Děkuji všem, kdo do něj přispěli.    Fom ke stažení zde: FOM 2023 - 02(04)web

  • V úterý Svatého týdne zveme do Otrokovické Besedy na film Syn Boží

      Filmový apoštolát srdečně zve k promítání amerického biblického dramatu S Y N   B O Ž Í. Tento film je vytvořen z epizod mini-série s názvem The Bible. Diogo Morgado si zahrál hlavní roli Ježíše ještě pod taktovou režiséra Christopera Spencera také v seriálu The Bible (od r. 2013). Velkolepé převyprávění Nového zákona sleduje putování Božího syna Ježíše Krista a jeho učedníků, od panenského početí panny Marie, Ježíšových prvních zázraků  a získávání tisíce následovníků, až po Spasitelovo ukřižování, zmrtvýchvstání a založení křesťanské církve Pavlem, vznikl s použitím materiálu natočeného pro vysoce oceňovaný desetidílný televizní seriál The Bible. Biblické a historické postavy v obou dílech ztvárnili stejní herci, přičemž v postavě Krista vyniká sugestivní a charismatický portugalský herec Diogo Morgado. Jedná se o první křesťanský film, který vyšel pod společností  20th Century Fox.   Film promítáme s českým dabingem v úterý 4. dubna v 18.30 hod. v kinosále BESEDA Otrokovice. Vstupné 90 Kč, senioři 70 Kč.   Son Of God - CeeLo Green - Mary Did You Know cz titulky   Son Of God - Chris August - 'Jesus, Savior' cz titulky   Son Of God - SIDEWALK PROPHETS - You Love Me Anyway CZ titulky  

  • Nácviky ministrantů na Velikonoce

      Služba ministtantů je důležitá pro hlubší prožití svátků. Zvláště na Veliknoce to sebou ale nese nutnnost uděla nácviky. Proto se ministranti scházejí s knězem přd každými obřady, aby si vše dobře rozdělili a prošli.    Velikonoční program v naší farnosti 2023   Den Kostel sv. Vojtěcha Nácvik ministranti 6. 4. Zelený čtvrtek  18:30 Mše 17:50       7. 4. Velký pátek  14:30 Křížová cesta 9:00 15:00 Velkopáteční obřady         8. 4. Bílá sobota  9:00–19:45 Přístup k Božímu hrobu 8:00 20:00 Velikonoční vigilie  

  • Otevřené setkání na téma Odpuštění

      Zveme všechny na další Otevřené setkání do Zlína, a to 30. 3. 2023 v čase od 17:30 v sále budovy Regina. Tentokrát společně prožijeme téma Odpuštění. Katechezi si připravil o. Pavel Šupol, bývalý zlínský kaplan. Do modlitebního týmu přivítáme společenství Molekuly z Valašských Klobouk a chvály zaštítí společenství Invite. Program setkání bude v délce 2 hodin a poté bude možnost neformálního sdílení u občerstvení. Předem děkujeme za buchty či jiné pochutiny, které přinesete na společný stůl. Rodiny s dětmi mohou využít hlídání dětí, které zde bude k dispozici. Těšíme se na společné chvíle v Boží blízkosti.

  • Křížová cesta za úsvitu

      Vedoucí TOMu zvou na křížovou cestu, kterou se pomodlíme venku. A pozor, letos brzy ráno. Sejdeme se ve 4:20 u moravní lávky na Baťově. Křížovou cestu zakončíme na Žlutavě. S sebou si můžete přibalit termosku s čajem či kávou a něco dobrého na snídani, která proběhne po zdolání vrcholu! Těšíme se na všechny!

  • Farnost Napajedla zve na pouť k Aničce Zelíkové

    O slavnosti Zvěstování Páně v sobotu 25. března 2023 se v kostele sv. Bartoloměje v Napajedlích sejdou věřící při pouti za úctu k počatému životu a nenarozené dětí. Mši svatou od 17.45 bude celebrovat biskup Antonin Basler. Bohoslužbě bude v 17.00 předcházet adorace a po mši pak věřící vyjdou průvodem na hřbitov ke hrobu zdejší rodačky Aničky Zelíkové. Svou pouť v tento den připravila také mládež zlínského děkanátu. Její účastníci vycházejí ve 12.30 od kostela sv. Mikuláše v Malenovicích a putují právě do Napajedel, kde se zúčastní zmíněné adorace, mše svaté i průvodu na hřbitov. Anna Zelíková pocházela z Napajedel, kde také navštěvovala školu sester svatého Kříže. Již od svého prvního svatého přijímání roku 1933 toužila zasvětit se Bohu. Na Zelený čtvrtek roku 1938 se náhodně dozvěděla o zabíjení nenarozených dětí. Byla tím vnitřně hluboce otřesena a nabídla se Bohu jako smírná oběť za tyto hříchy. Následujícího dne na Velký pátek 15. dubna před vystavenou Nejsvětější svátostí v Božím hrobě tuto svou nabídku obnovila. Tu se rozkašlala a následovalo první chrlení krve z plic. Těžkou nemoc, která pak pomalu stravovala její síly, přijala jako Ježíšovou odpověď na svou nabídku. V září zasvětila své panenství Panně Marii a o rok později byla přijata do třetího řádu karmelského. Zemřela 11. září 1941. Komise pro blahořečení Anny Marie Zelíkové zasedala v olomoucké arcidiecézi v letech 1991–1995, Kongregace pro blahořečení a svatořečení vydala dekret o správnosti procesu v roce 1997. Zdroj: https://www.ado.cz/ 

  • Modlitba za mír na Ukrajině

    Před rokem jsme se intenzivně již týden po vypuknutí války na Ukrajině zapojili do pomoci maminkám s malými dětmi, které válka obrala o jejich bezpečný domov. Dnes je již skoro až nepochopitelné, co vše se dokázalo zvládnout.  První maminky přicházejí v noci z 5. na 6. 3. 2022   Za týden naší činnosti jsme si poznamenali, že: - Jsme se věnovali 72 lidem včetně dětí. - Pomáhalo kolem 40 dobrovolníků. - Rekordní počet hovorů vyřízených za den = 159. - Průměrně naspáno za noc 4 hodiny a 50 minut. - Na osobu zhubnuto 3 kila. - Za den nachozeno průměrně 7 kilometrů (fara-suterén). - Koprovku, která postupně řídla, jsme statečně jedli asi 3 dny v kuse.   Po roce jsme dohledali, že jsme skrze naši činnost mohli poskytnou nějakou pomoc/přespání/věci/jídlo 216 lidem prchajícím před válkou.   Ještě jednou velké poděkování všem, kdo přiložili ruku k dílu.    V modlitbě zůstáváme na úmysl míru spojení denně. Připomeňme si vysílání modlitby za mír přímo z našeho kostela.   Modlitba za mír ukrajinské ženy v Otrokovicích   Tv Noe - Pokoj Vám - Modlitba za mír Otrokovice 11. 3. 2022

  • Poselství papeže Františka k postní době 2023

    Drazí bratři a sestry! Matoušovo, Markovo a Lukášovo evangelium shodně líčí událost Ježíšova proměnění.Ta je Pánovou odpovědí na nepochopení jeho učedníků. Krátce předtím totiž došlo k vážnému střetu mezi Mistrem a Šimonem Petrem, který poté, co vyznal víru v Ježíše jako Krista, Božího Syna, odmítl jeho předpověď umučení a kříže. Ježíš ho důrazně pokáral: „Jdi mi z očí, satane! Pohoršuješ mě, neboť nemáš na mysli věci božské, ale lidské!“ (Mt 16,23). Následně „po šesti dnech vzal Ježíš s sebou Petra, Jakuba a jeho bratra Jana a vyvedl je na vysokou horu, aby byli sami“ (Mt 17,1). Evangelium o proměnění Páně se každoročně čte o druhé neděli postní. Během tohoto liturgického období nás totiž Pán nás zve, abychom se s ním odebrali do ústraní. Zatímco naše běžné povinnosti vyžadují, abychom setrvávali na svých obvyklých místech a žili často opakujícím se, někdy až nudným každodenním životem, během postní doby jsme pozváni, abychom spolu s Ježíšem „vystoupili na vysokou horu“ a prožili se svatým Božím lidem zvláštní zkušenost askeze. Postní askeze je závazek, který je vždy podporovaný milostí, že překonáme nedostatek víry a odpor k následování Ježíše na cestě kříže. Stejně jako to potřeboval Petr a ostatní učedníci. Abychom prohloubili své poznání Mistra, plně pochopili a přijali tajemství jeho spásy, která se uskutečňuje naprostým sebedarováním z lásky, musíme se jím nechat vést do ústraní a k výšinám, odpoutat se od průměrnosti a marnosti. Musíme se vydat na cestu vzhůru, která podobně jako horská túra vyžaduje úsilí, oběti a soustředění,. Tyto požadavky jsou důležité i pro synodální cestu, na kterou jsme se jako církev vydali. Prospěje nám, když se zamyslíme nad vztahem, který existuje mezi postní askezí a synodální zkušeností. Do „ústraní“ na hoře Tábor s sebou Ježíš bere tři učedníky, které vybral, aby se stali svědky jedinečné události. Chce, aby tato zkušenost milosti nebyla osamělá, ale sdílená, jako ostatně celý náš život víry. Ježíše následujeme společně. A společně, jako církev putující v čase, také prožíváme liturgický rok a v něm i postní dobu a kráčíme s těmi, které Pán postavil vedle nás jako spolupoutníky. Podobně jako při výstupu Ježíše a učedníků na horu Tábor můžeme říci, že naše postní cesta je „synodální“, protože po ní kráčíme společně, jako učedníci jednoho Mistra. Víme totiž, že Ježíš sám je cestou, a proto jak v liturgickém životě, tak v rámci synody církev nedělá nic jiného, než že stále hlouběji a plněji vstupuje do tajemství Krista Spasitele. A dostáváme se k vyvrcholení. Podle evangelia byl Ježíš „před nimi proměněn: jeho tvář zazářila jako slunce a jeho oděv zbělel jako světlo“ (Mt 17,2). Zde je „vrchol“, cíl cesty. Na konci výstupu, když jsou s Ježíšem na hoře, se třem učedníkům dostává milosti spatřit ho v jeho slávě, zářícího nadpřirozeným světlem, které nepřicházelo zvenčí, ale vyzařovalo z něj samotného. Božská krása tohoto zjevení byla nesrovnatelně větší než jakákoli námaha, kterou museli učedníci vynaložit při výstupu na horu Tábor. Jako při každé náročné horské túře nesmíme při výstupu spouštět oči z cesty, ale panorama, které se otevře na jejím konci, překvapí a odmění člověka svou nádherou. I synodální proces se často zdá být namáhavý a někdy nás může odradit. Ale to, co nás čeká na konci, je jistě něco úžasného a překvapivého, co nám pomůže lépe pochopit Boží vůli a naše poslání ve službě jeho království. Zkušenost učedníků na hoře Tábor je navíc obohacena tím, že se vedle proměněného Ježíše zjeví Mojžíš a Eliáš, kteří představují Zákon a Proroky (srov. Mt 17,3). Kristova novost je naplněním staré smlouvy a příslibů, je neoddělitelná od Božího příběhu s jeho lidem a zjevuje jeho hluboký smysl. Podobně i synodální cesta je zakořeněna v církevní tradici a zároveň se otevírá novému. Tradice je zdrojem inspirace k hledání nových cest, přičemž se vyhýbá protichůdným pokušením strnulosti a improvizovaného experimentování. Cílem asketické postní cesty a podobně i synodální cesty je proměna, a to jak osobní, tak církevní. Proměna, která v obou případech nachází svůj vzor v Ježíši a dosahuje se milostí jeho velikonočního tajemství. Aby se v nás tato proměna v tomto roce mohla uskutečnit, rád bych navrhl dvě „cesty“, po kterých bychom mohli stoupat spolu s Ježíšem a dosáhnout s ním cíle. První souvisí s příkazem, který Bůh Otec adresuje učedníkům na hoře Tábor, když rozjímají o proměněném Ježíši. Hlas z oblaku vyzývá: „Toho poslouchejte!“ (Mt 17,5). První pokyn je tedy zcela jasný: poslouchat Ježíše. Postní doba je časem milosti do té míry, do jaké mu nasloucháme, když k nám promlouvá. A jak k nám promlouvá? Především v Božím slově, které nám církev nabízí v liturgii. Nenechejme ho padnout na neúrodnou půdu. Pokud se nemůžeme vždy zúčastnit mše svaté, čtěme si biblická čtení každý den, a to i s pomocí internetu. Kromě Písma k nám Pán promlouvá i v našich bratřích a sestrách, zejména ve tvářích a příbězích těch, kteří potřebují pomoc. Chtěl bych však doplnit i další aspekt, který je v synodálním procesu velmi důležitý: naslouchání Kristu se děje i skrze naslouchání bratřím a sestrám v církvi. Toto vzájemné naslouchání, které je v některých fázích synody hlavním cílem, v metodě a stylu synodální církve vždy zůstává nepostradatelné. Když učedníci uslyšeli Otcův hlas, „padli tváří k zemi a velmi se báli. Ježíš přistoupil, dotkl se jich a řekl: ,Vstaňte, nebojte se!‘ Pozdvihli oči a neviděli nikoho, jen samotného Ježíše“ (Mt 17,6–8). Zde je druhý pokyn pro tuto postní dobu: neuchylujte se k religiozitě tvořené mimořádnými událostmi a sugestivními zážitky ze strachu čelit realitě s její každodenní prací, těžkostmi a rozpory. Světlo, které Ježíš ukazuje učedníkům, je předzvěstí velikonoční slávy, k níž musíme směřovat, když následujeme „jedině jeho“. Postní doba je zaměřena na Velikonoce: „ústraní“ není cílem samo o sobě, ale připravuje nás na prožívání utrpení a kříže s vírou, nadějí a láskou, abychom dosáhli vzkříšení. Ani synodální cesta by nás neměla klamat, že jsme již dorazili do cíle, když nám Bůh dává milost některých silných zážitků společenství. I tam nám Pán opakuje: „Vstaňte, nebojte se!“ Sestupme na rovinu a kéž nás prožitá milost posiluje v tom, abychom byli „řemeslníky synodality“ ve všedním životě našich společenství. Drazí bratři a sestry, kéž nás Duch Svatý v tomto postním období povzbuzuje při našem výstupu s Ježíšem, abychom zakusili jeho božskou nádheru a posilněni vírou pokračovali na cestě spolu s ním, který je slávou svého lidu a světlem národům. Dáno v Římě u Sv. Jana v Lateránu dne 25. ledna, na svátek obrácení svatého Pavla FRANTIŠEK   Zdroj: www.cirkev.cz