Aktuality, Inspirace, Ohlášky, Promluvy

  • Poselství papeže Františka ke Světovému dni misií 2023

      Drazí bratři a sestry! Pro letošní Světový den misií jsem zvolil téma, které vychází z vyprávění o emauzských učednících v Lukášově evangeliu (srov. 24,13–35): „Hořící srdce, kráčející nohy.“ Tito dva učedníci byli zmatení a zklamaní, ale setkání s Kristem ve slově a při lámání chleba v nich zažehlo nadšenou touhu znovu se vydat na cestu do Jeruzaléma a hlásat, že Pán byl skutečně vzkříšen. V evangelijním příběhu vnímáme proměnu učedníků prostřednictvím několika sugestivních obrazů: jejich srdce hořelo, když jim Ježíš objasňoval Písmo, otevřely se jim oči, tak že ho poznali, a nakonec se jejich nohy vydaly na cestu. Zamyslíme-li se nad těmito třemi aspekty, které odrážejí cestu všech učedníků misionářů, můžeme obnovit svou nadšení pro evangelizaci v dnešním světě.   1. Hořelo nám srdce „když odhaloval smysl Písma“. Při misijní činnosti Boží slovo osvěcuje a proměňuje srdce   Cestou z Jeruzaléma do Emauz měli oba učedníci sklíčené srdce – jak bylo patrné z jejich tváří –, protože Ježíš, ve kterého věřili, zemřel (srov. v. 17). Tváří v tvář neúspěchu ukřižovaného Učitele se zhroutila jejich naděje, že je Mesiáš (srov. v. 21). A „jak tak hovořili a uvažovali, přiblížil se k nim sám Ježíš a připojil se k nim“ (v. 15). Tak jako na začátku, když povolal učedníky, i nyní se Pán chopí iniciativy ve chvíli, kdy jsou zmatení, připojí se ke svým učedníkům a kráčí po jejich boku. Ve svém velkém milosrdenství se nikdy neunaví a zůstává s námi navzdory našim selháním, pochybnostem a slabostem, i přes náš smutek a pesimismus, které způsobují, že jsme „nechápaví a váhaví“ (v. 25), lidé chabé víry. Zmrtvýchvstalý Pán je dnes stejně jako tenkrát nablízku svým učedníkům misionářům a kráčí spolu s nimi, zvláště když se cítí zmatení, zdeptaní a vystrašení tváří v tvář tajemství nespravedlnosti, která je obklopuje a snaží se je přemoci. Proto „si nenechme ukrást naději!“1 Pán je větší než všechny naše problémy, zvláště když se s nimi setkáváme během našeho poslání hlásat světu evangelium, protože taková mise je koneckonců jeho a my jsme jednoduše jeho pokorní spolupracovníci, „neužiteční služebníci“ (srov. Lk 17,10). Chci vyjádřit svou blízkost v Kristu všem misionářům a misionářkám ve světě, zvláště těm, kteří snášejí jakékoliv těžkosti: moji milí, vzkříšený Pán je stále s vámi a vidí vaši velkorysost a vaše oběti, které přinášíte pro poslání evangelizovat ve vzdálených oblastech. Každý den není prozářený sluncem, ale vždy si připomínejme slova Pána Ježíše, kterými se před svým utrpením obrací na své přátele: „Ve světě budete mít soužení. Ale buďte dobré mysli. Já jsem přemohl svět!“ (Jan 16,33). Poté, co vzkříšený Ježíš naslouchal dvěma učedníkům cestou do Emauz, „začal od Mojžíše, probral dále všechny proroky a vykládal jim, co se ve všech částech Písma na něj vztahuje“ (Lk 24,27). A srdce učedníků se rozhořela, jak se později jeden druhému svěřili: „Což nám nehořelo srdce, když k nám na cestě mluvil a odhaloval smysl Písma?“ (v. 32). Ježíš sám je živé Slovo, které může zapálit, osvítit a změnit naše srdce. Lépe tak porozumíme výroku sv. Jeronýma: „Neznalost Písma je neznalost Krista.“2 „Bez Pána, který by nás uvedl, není možné do hloubky pochopit Písmo svaté, ale pravdivý je také opak: bez Písma svatého zůstávají události Ježíšovy mise a jeho církve ve světě neproniknutelné“3 Znalost Písma je tedy důležitá pro křesťanský život, a ještě více pro hlásání Krista a jeho evangelia. Co jiného bychom jinak předávali ostatním než své vlastní myšlenky a projekty? Copak chladné srdce dokáže zapálit srdce ostatních? Nechme se tedy stále doprovázet vzkříšeným Pánem, který nám objasní smysl Písma. Dovolme mu, aby zapálil naše srdce, aby nás osvítil a proměnil, abychom mohli světu hlásat jeho tajemství spásy s mocí a moudrostí, které vycházejí z jeho Ducha.   2. Oči, které „se otevřely a poznaly ho“ při lámání chleba. Ježíš v eucharistii je vrcholem a zdrojem poslání   Srdce, která se rozhořela zásluhou Božího slova, povzbudila emauzské učedníky, aby požádali tajemného Pocestného, aby s nimi zůstal, protože nastával večer. U stolu se jejich oči otevřely a poznali ho, když lámal chléb. Tím rozhodujícím, co otevřelo oči učedníků, je sled činností, které Ježíš vykonal: vzal chléb, požehnal ho, lámal a dal jim. Jsou to běžná gesta židovské hlavy rodiny, ale Ježíš Kristus je vykonal v milosti Ducha Svatého a obnovil jimi pro své spolustolovníky znamení rozmnožení chlebů, především toho eucharistického, svátosti oběti kříže. Ale právě ve chvíli, kdy poznávají Ježíše při lámání chleba, „on jim však zmizel“ (Lk 24,31). Z toho můžeme pochopit jednu podstatnou skutečnost naší víry: Kristus, který láme chléb, se nyní stává lámaným chlebem, sdíleným s učedníky a jimi konzumovaným. Nelze ho spatřit, protože nyní vstoupil do srdcí učedníků, aby je ještě více zapálil a pobídl, aby se bez prodlení vydali na cestu a všem sdělili jedinečnou zkušenost setkání se Vzkříšeným! Zmrtvýchvstalý Kristus je tedy ten-který-láme-chléb a zároveň je Chléb-lámaný-pro-nás. A tak každý učedník misionář je povolán, aby se působením Ducha Svatého stal tak jako Ježíš a v Ježíši tím-který-láme-chléb a tím-který-je-lámaný-chléb pro svět. Zde je třeba si připomenout, že běžné lámání materiálního chleba s hladovými ve jménu Krista je už misijní křesťanský úkon. Tím spíš je lámání eucharistického chleba, kterým je sám Kristus, dokonalé misijní působení, protože eucharistie je zdrojem a vrcholem života a poslání církve. Papež Benedikt XVI. to připomenul: „Nemůžeme si nechat pro sebe lásku, kterou v této svátosti [eucharistie] slavíme. Už svou povahou si vyžaduje, abychom ji odevzdávali všem. To, co svět potřebuje, je Boží láska; setkat se s Ježíšem a uvěřit v něho. Proto eucharistie není jen zdrojem a vrcholem života církve, ale je i jejím posláním: ‚Autenticky eucharistická církev je církev misionářská.‘“4 Abychom přinášeli ovoce, musíme být s Ježíšem sjednoceni (srov. Jan 15,4–9). Takového sjednocení dosahujeme každodenní modlitbou, zvláště při adoraci, tichém setrvání v přítomnosti Pána, který zůstává s námi v eucharistii. Učedník misionář se může stát mystikem v činnosti, pěstuje-li s láskou toto společenství s Kristem. Kéž naše srdce stále touží po Ježíšově společnosti, prahne po naléhavém požadavku dvou učedníků z Emauz, především když se připozdívá: „Zůstaň s námi, Pane“ (srov. Lk 24,29).   3. Naše nohy se vydaly na cestu v radosti, že můžeme vyprávět o vzkříšeném Kristu. Věčné mládí církve, která neustále vychází ven   Učedníci „se vydali bez váhání na cestu a vrátili se do Jeruzaléma“ (srov. Lk 24,33) poté, co se jim otevřely oči a poznali Krista při „lámání chleba“. To, že spěchali, aby se s ostatními podělili o radost ze setkání s Pánem, ukazuje, že „radost evangelia naplňuje srdce i celý život těch, kdo se setkávají s Ježíšem. Ti, kdo přijímají spásu od něj, jsou vysvobozeni z hříchu, ze smutku, z vnitřní prázdnoty a z osamění. S Ježíšem Kristem se vždycky rodí a obnovuje radost“.5 Se zmrtvýchvstalým Ježíšem se nemůžeme setkat, aniž bychom hořeli touhou sdělit to všem. Proto prvním a hlavním zdrojem misijního poslání jsou lidé, kteří poznali vzkříšeného Krista v Písmu a v eucharistii a nesou ve svém srdci jeho oheň a ve svém pohledu jeho světlo. Oni mohou svědčit o životě, který nikdy nekončí, ani v těch nejobtížnějších situacích a nejtemnějších chvílích. Obraz „nohou, které se vydávají na cestu“ nám znovu připomíná trvalou hodnotu missio ad gentes, poslání, které zmrtvýchvstalý Pán svěřil církvi, aby evangelizovala každého člověka a každý národ až po všechny končiny světa. Dnes více než kdy jindy potřebuje lidstvo, zraněné mnoha nespravedlnostmi, rozděleními a válkami, dobrou zvěst o míru a spáse v Kristu. Využívám této příležitosti, abych potvrdil, že „každý má právo slyšet evangelium. Křesťané mají povinnost hlásat jej, aniž by kohokoliv vylučovali, a to nikoli jako někdo, kdo ukládá nový závazek, nýbrž jako někdo, kdo sdílí radost, ukazuje krásné obzory a nabízí lákavou hostinu.“6 Misijní obrácení zůstává hlavním cílem, který si musíme klást jako jednotlivci i jako společenství, protože „misijní působení je paradigmatem každého díla církve“.7 Jak dosvědčuje apoštol Pavel, Kristova láska nás uchvacuje a pobízí (srov. 2 Kor 5,14). Tato láska je dvojí: Kristova láska k nám, která přitahuje, inspiruje a probouzí naši lásku k němu. Taková láska činí církev, která stále vychází na cestu, stále mladou. Všichni její členové jsou pověřeni hlásat Kristovo evangelium v přesvědčení, že „umřel za všechny, aby ti, kteří jsou naživu, nežili už sobě, ale pro toho, který za ně umřel a vstal z mrtvých“ (v. 15). K misijnímu působení může přispět každý z nás: modlitbou, činností, obětováním finančních prostředků i utrpení a vlastním svědectvím. Papežská misijní díla jsou vhodným nástrojem, který usnadňuje koordinaci misijní spolupráce na duchovní i hmotné úrovni. Proto je sbírka během Světového dne misií věnována Papežskému dílu šíření víry. Naléhavost misijního působení církve přirozeně vyžaduje stále užší misijní spolupráci všech jejích členů na všech úrovních. To je zásadní cíl synodálního procesu, kterým církev prochází pomocí klíčových slov: společenství, spoluúčast, poslání. Takový proces jistě neznamená, že se církev soustředí na sebe sama; není ani referendem o tom, čemu bychom měli věřit a co, ani záležitost lidských preferencí. Je to spíše proces, kdy se vydáváme na cestu jako emauzští učedníci a nasloucháme zmrtvýchvstalému Pánu. On se k nám vždy připojuje, aby nám objasňoval smysl Písma a lámal pro nás chléb, abychom mohli v síle Ducha Svatého dále plnit jeho poslání ve světě. Tak jako ti dva učedníci vyprávěli ostatním, co se jim cestou přihodilo (srov. Lk 24,35), i naše hlásání bude radostné vyprávění o Kristu Pánu, jeho životě, jeho utrpení, smrti, zmrtvýchvstání a úžasných věcech, které jeho láska vykonala v našem životě. Vykročme tedy i my, osvíceni setkáním se zmrtvýchvstalým Ježíšem a povzbuzeni jeho Duchem. Vykročme s hořícím srdcem, otevřenýma očima a kráčejícíma nohama, abychom zapalovali Božím slovem srdce ostatních lidí, otevírali jejich oči pro Ježíše v eucharistii a všechny pozvali, aby kráčeli společně na cestě míru a spásy, kterou Bůh daroval lidstvu v Kristu. Svatá Maria, která jsi na cestě, Matko Kristových učedníků misionářů a Královno misií, oroduj za nás!   Dáno v Římě u Sv. Jan v Lateránu dne 6. ledna 2023 v den slavnosti Zjevení Páně FRANTIŠEK   1 František, apoštol. exhor. Evangelii gaudium, č. 86, Paulínky, Praha 2014. 2 Sv. Jeroným, Commentarii in Isaiam. Prolog.o 3 František, apoštol. list daný motu proprio Aperuit illis, č. 1, 4 Benedikt XVI., apoštol. exhort. Sacramentum caritatis, č. 84, Paulínky, Praha 2017. 5 František, apoštol. exhort. Evangelii gaudium, č. 1, Paulínky, Praha 2014. 6 Tamtéž, č. 14. 7 Tamtéž, č. 15.

  • 22. 10. prožijeme Misijní neděli, papež František k ní píše dětem

      Ve spojitosti s Misijní nedělí proběhne i v naší farnosti mnoho aktivit na podporu misií, a to jak modlitbou, tak finančně díky Misijnímu jarmarku. Již tuto neděli 8. 10. se chceme dobře připravit. Proto zveme od 15:00 do suterénu kostela sv. Vojtěcha všechny šikovné dospělé na misijní vyrábění pro starší spolu se všemi mladými ze skupinek TOM Sluníček a Potkanů.   POSELSTVÍ PAPEŽE FRANTIŠKA PRO PAPEŽSKÉ MISIJNÍ DÍLO DĚTÍ   Drazí misionáři – drahé děti a mládeži, drazí rodiče, animátoři a přátelé! 19. května tohoto roku jsme oslavili 180. výročí založení Misijního díla dětí a mnozí z vás slaví toto významné a požehnané výročí ještě i v těchto dnech. Mons. Charles de Forbin Janson, biskup z Nancy a duchovní pastýř s velkým apoštolským srdcem, jej založil v roce 1843poté, co se z dopisů od francouzského misionáře dozvěděl, že mnoho dětí v Číně umírá následkem hladu zanedbávání. V srdci pocítil hlubokou žízeň po jejich záchraně, a to nejen tělesné, ale i duchovní, protože Ježíš, Boží Syn, zemřel a byl vzkříšen ke spáse všech. Při příležitosti tohoto výročí si chceme právě z jeho misionářské horlivosti vzít první důležité ponaučení: starost o spásu druhých. Vskutku, jako skuteční Ježíšovi učedníci se snažíme mít srdce podobná jeho srdci a nechceme bránit tomu, aby v nás nehořela touha po spáse všech. Právě proto vzniklo vaše nádherné misijní dílo, které i dnes, po 180 letech dynamické činnosti, učí velké množství dětí a mladých na celém světě, jak se stát učedníky – misionáři. V tomto roce si připomínáme i 150. výročí narození zvláštního a vzácného člena Misijního díla dětí: svaté Terezie od Dítěte Ježíše, patronky misií, která do něj vstoupila ve věku sedmi let. Dnes – 1. října – slavíme její liturgickou vzpomínku, a právě od ní si chceme vzít druhé velké ponaučení: i přesto, že jsme ještě velmi mladí, můžeme svými modlitbami přispět k tomu, aby mohli všichni poznat a milovat Ježíše, a v tichosti pomáhat jiným jednat dobro. Jak nás učí svatá Terezie, modlitba je prvním misijním skutkem – dokáže zasáhnout každé místo na světě, všechny děti a mladé a každého misionáře. Proto vás zvu, abyste díky modlitbě rostli v přátelství s naším Spasitelem, v přátelství mezi vámi a všemi dětmi a mladými světa, a stali se tak šiřiteli míru. Drahé děti a drahá mládež – drazí misionáři, chci vám ze srdce poděkovat, protože svou horlivostí nám všichni pomáháte, abychom se stali odvážnými svědky Evangelia a podělili se s ostatními nejen o materiální dobra, ale také o to, co je pro nás nejvzácnější – o naši víru. Chci také poděkovat vašim rodičům a animátorům, kteří vás doprovázejí a šíří tak charisma a spiritualitu Misijního díla dětí. Jde o „papežské dílo“ – to znamená univerzální dílo – katolické církve a papeže, a proto vás považuji za své zvláštní spolupracovníky. Chtěl bych vám však připomenout, že toto označení znamená i další důležitý závazek: budovat mosty a vztahy podle příkladu samotného Krista. A k tomu vás také ze srdce vyzývám. Pokračujte dále v misijní horlivosti v souladu s charismatem, které vám svěřil Mons. Charles de Forbin Janson, a v následování malé cesty svaté Terezie od Dítěte Ježíše s věrností vašemu heslu: „děti se modlí za děti, děti evangelizují děti, děti pomáhají dětem“. Ať vás Pán žehná a ať vás neustále doprovází – a nezapomeňte se za mě modlit. PAPEŽ FRANTIŠEK, Řím, 1. října 2023    

  • FILMOVÝ APOŠTOLÁT ZVE NA FILM ŠARLATOVÝ A ČERNÝ

      V roce 1943 sílí údery proti nacistické třetí říši a Řím, resp. neutrální Vatikán, se stává útočištěm tisíců uprchlých válečných zajatců, Židů a hledaných odbojářů. Irský kněz, vatikánský právník a diplomat, chráněnec kompromisnického papeže Pia XII. (John Gielgud) monsignore Hugh O´Flaherty (Gregory Peck) organizuje ve spolupráci s italským odbojem úkryt pro všechny pronásledované. Dramatickou situaci vyhrocuje nástup nacistického  fanatika a pragmatika plukovníka Herberta Kapplera (Christopher Plummer) do funkce policejního velitele Říma:  židovská komunita je pod příslibem ochrany okradena o zlato a deportována, vyhlášení výjimečného stavu umožňuje  masové zatýkání. Kappler záhy zjistí, že O´Flaherty je hlavou ilegální organizace a usiluje o jeho likvidaci, aby zlomil  hnutí odporu. Pravověrný nacista a představitel křesťanské lásky k bližnímu se osobně střetávají na veřejnosti, gestapo strojí knězi léčky, on však bravurně Kapplerovi uniká, statečně chrání ohrožené přátele, poskytuje duchovní útěchu  obětem fašismu.   Promítáme v sále pod kostelem sv. Vojtěcha v pondělí 9. října v 18:30. Vstup volný, občerstvení zajištěno.

  • Zveme na Večer chval

      Přijměte pozvání Koinonie Jana Křtitele ke společné modlitbě. 

  • Charita zve na den otevřených dveří a mši sv. na Samaritánu

      V případě nepříznivého počasí bude mše sv. sloužena v kapli sv. Anežky na Charitním domě.    Oslavujte spolu s námi! Přijměte naše pozvání na Den otevřených dveří a mši svatou, konané u příležitosti Dne Charity a Týdne sociálních služeb. Den Charity si připomínáme u příležitosti svátku sv. Vincence z Pauly (27. září), považovaného za zakladatele a patrona moderní charitní práce. Naše Charita otevře své vstupní dveře veřejnosti ve čtvrtek 5. října 2023. „Dveře našich služeb otevíráme u příležitosti Dne Charity. Od 9 do 17 hodin bude možné navštívit všechny tři budovy a v 11 hodin proběhne na zahradě Azylového domu Samaritán mše“, vysvětlila důvod a průběh této akce Vladana Trvajová, fundraiserka Charity Otrokovice. Zváni jsou všichni, kdo mají zájem dozvědět se více o činnosti a aktivitách Charity Otrokovice, či si jen chtějí prohlédnout prostory služeb. Je možné navštívit služby pro seniory, rodiny s dětmi i lidi bez domova. K prohlédnutí budou nachystané také kompenzační pomůcky a aktivity pro seniory.   Jednotlivé služby najdete na adresách: Na Uličce 1617 Domov pro seniory, Odlehčovací služba, Charitní pečovatelská služba, Půjčovna kompenzačních pomůcek a Terénní služba rodinám s dětmi   Hlavní 1299 Nový domov Otrokovice – azylový dům pro matky s dětmi   Moravní 936 Středisko Samaritán - Azylový dům pro muže, Noclehárna, Terénní program pro lidi bez domova.   Přijďte strávit příjemný den s Charitou Otrokovice, všichni jste srdečně zváni!

  • Konference Poslaný bude letos v Kroměříži

    Zveme Vás na konferenci Poslaný, která letos proběhne 30.9.-1.10.2023 v Kroměříži. Celá konference Poslaný je zaměřena na oblast služby, ať už pastorační či evangelizační. Je to čas formace, sdílení, inspirace, a především čas modlitby, kdy se chceme společně sjednotit v modlitbě a vyvýšit jméno Ježíš nad celou naší službou a nechat se Jím nanovo proměnit.   Motto pro rok 2023: „Probuď se, kdo spíš, vstaň z mrtvých, a zazáří ti Kristus.“ Ef 5, 14b   Více info na: https://www.poslany.cz/   Se Zástupy andělů - Gedeon [Projekt ON]  

  • Pastýřský list o. biskupa Josefa Nuzíka ke 100. výročí úmrtí arcibiskupa Stojana

       S klienty Charity u hrobu arcibiskupa Stojana na Velehradě Milé sestry a bratři, obracím se na Vás tímto slovem krátce před stým výročím úmrtí ctihodného Božího služebníka Antonína Cyrila Stojana. Ten už za svého života získal přezdívku «tatíček». Oslovení rodičů „tatíčku a maměnko“ se užívalo ještě v nedávné minulosti v některých oblastech naší vlasti a citově zabarvené zdrobněliny dávají tušit, že je mluvčí volil, když se obracel na osobu mu velmi blízkou, k níž choval respekt, na toho, kdo má milující srdce. A takovým opravdu Stojan z Boží milosti byl a zůstává. Přestože se často věnuje větší prostor jeho zásluhám o život v jednotě mezi křesťany, vyzdvihuje se jeho pomoc farnostem při stavbě kostelů a far nebo se rozebírá jeho vliv na život politiků a společnosti, spolků a potřebných, k nám – současníkům promlouvá především jeho příkladný život, jehož projevy se můžeme inspirovat. Mezi celou řadou vlastností, kterými se znalci snažili vystihnout charakter této osobnosti, najdeme třeba tuto: Získávající své odpůrce odpuštěním a pomocí. Všichni jsme se někdy při jednání setkali s nevraživostí, zřejmě každý jsme někdy pocítili palčivý pocit křivdy či ublížení. Jak se v takových situacích zachovat? Boží slovo dnešní neděle nás ústy starozákonního Sírachovce vyzývá k postoji odpuštění a smilování: „Odpusť křivdu svému bližnímu, a pak i tvé hříchy budou odpuštěny, když budeš prosit. Vzpomeň na konec a přestaň nenávidět, vzpomeň na hnilobu a smrt a dbej přikázání.“ A Ježíš v podobenství o králi, který se pustil do účtování se svými služebníky, klade na závěr otázku, která směřuje i k nám: „Neměl ses tedy i ty smilovat nad svým druhem, jako jsem se smiloval já nad tebou?“ V analýzách zkoumajících vztahy mezi lidmi v rodinách či společnosti obecně vypočítávají odborníci jevy, které mají negativní vliv na jejich pevnost a soudržnost, jako nedosažitelnost bydlení, problém nalézt odpovídající zaměstnání či omezenou příležitost ke vzdělání. Sami bychom asi bez dlouhého přemýšlení doplnili některé další. Občas však bývá opomíjena potřeba vzájemného odpuštění. Svatá Matka Tereza z Kalkaty říkala: „Lidé se mě ptají, mám-li nějakou radu pro vzájemné vztahy? Mám: modli se a odpouštěj!“ A podobnou cestu nám ukazuje také život Božího služebníka Antonína Cyrila Stojana, který byl srdečný v jednání, vycházel vstříc druhým, spojoval protiklady, pracoval s lehkostí, a ne bolestínstvím a miloval konkrétního člověka. Možná mezi zmíněnými postoji nalezneme i jeden pro sebe, s nímž bychom mohli začít vylepšovat svůj život a vztahy. Prosím, pokusme se o to. Na závěr bych Vás, bratři a sestry, rád pozval na Velehrad, kde si od pátku 29. září do neděle 1. října budeme toto výročí společně připomínat bohatým programem, více podrobností najdete na plakátku na vývěsce. Osobnost a život arcibiskupa Stojana nám pomůže přiblížit novéna, kterou se lze modlit v kostele nebo doma od středy 20. září.  Kéž se s důvěrou obracíme na přímluvce Antonína Cyrila Stojana stejně jako mnozí velehradští poutníci, kteří od roku 1990 popsali celých 13 knih, v nichž mu předkládali své životní situace a prosby. Společně se modleme, aby nás oslava tohoto jubilea přiblížila zázraku podmiňujícímu jeho blahořečení a přinesla užitek do našeho osobního i společného života. S požehnáním +Josef Nuzík

  • Pozvánka na oslavu 100 let úmrtí arcibiskupa Stojana na Velehrad

      Vrcholem jubilejního roku arcibiskupa Antonína Cyrila Stojana, který se letos připomíná nejen v olomoucké arcidiecézi, bude třídenní oslava o posledním zářijovém víkendu na Velehradě. Program ve dnech 29. září až 1. října 2023 nabídne setkání kněží, den pro rodiny a poutní mši svatou. „Zvu vás všechny k účasti na setkání, při kterém si chceme připomenout výročí sto let od úmrtí arcibiskupa Antonína Cyrila Stojana a především jeho život a odkaz. Setkání v místě, kde je pohřben, nám dává jedinečnou příležitost projevit mu vděčnost za jeho službu a prosit o jeho blahořečení, ale především prohloubit svou víru a spojit se v modlitbě,“ obrací se k věřícím olomoucké arcidiecéze její administrátor biskup Josef Nuzík a dodává: „Věřím, že toto setkání bude nejen připomínkou arcibiskupa Stojana a jeho díla, ale také inspirací, jak podle jeho příkladu můžeme reagovat na to, co od nás vyžaduje dnešní doba.“ V pátek 29. září – tedy přímo v den stého výročí Stojanova úmrtí – se na Velehradě uskuteční pouť biskupů a kněží k jeho hrobu. Součástí programu bude slavnostní mše svatá, kterou bude od 9.30 celebrovat arcibiskup Jan Graubner, a po ní v 11.00 následuje přednáška historiků Jaroslava Šebka a Jitky Jonové, kteří přiblíží Stojanův život a dílo. V sobotu 30. září se na Velehradě koná pouť děkanátů Kyjov a Veselí nad Moravou za obnovu rodin a kněžská povolání. Zahájí ji v 15.00 adorace, po ní bude od 16.00 příležitost k debatě s administrátorem arcidiecéze biskupem Josefem Nuzíkem a v 17.00 pouť vyvrcholí pontifikální mší svatou. Pro děti bude v čase 15.00–16.45 připraven zvláštní program. Třídenní připomínku pak v neděli 1. října završí mše svatá, kterou bude od 10.00 celebrovat biskup Josef Nuzík. V 19.00 se navíc ve velehradské bazilice koná v rámci festivalu Harmonia Moraviae koncert k připomínce výročí úmrtí arcibiskupa Stojana, který pořádá Filharmonie Bohuslava Martinů. V premiéře zazní orchestrální zhudebnění Stojanovy modlitby „Můj kříži!“ v básnické úpravě biskupa Josefa Hrdličky. Po dobu třídenních oslav bude možné zhlédnout expozici věnovanou osobnosti arcibiskupa Stojana. Podrobné informace lze najít na webu www.velehrad.eu/arcibiskupstojan

  • Pouť na Velehrad za obnovu rodin a kněžská či řeholní povolání

      V sobotu 7. října jsem zváni letos i k příležitosti 100 let od úmrtí arcibiskupa Stojana na Velehrad. Jde o pouť našeho děkanátu za obnovu rodin a kněžská či řeholní povolání. Letos nebudeme vypravovat autobus. Kdo byste chtěli jet, zapište se v zákristii. Doprava na Velehrad bude auty. Prosíme řidiče, kteří by jeli, aby v zákristii nahlásili, kolik lidí by svezli.   V letošním roce bude v rámci poutě také setkání farníků s otcem biskupem Josefem. Na tomto setkání chce o. biskup naslouchat ale také odpovídat na dotazy farníků. Vzadu v kostele je krabička, do které můžeme vkládat dotazy na o. biskupa. Další možnost je poslat dotaz na email: ptejsebiskupa@ado.cz  Dotazy je možné zasílat do středy 4. října. Využijme této možnosti setkání s pastýřem naší diecéze.    Pozvánka na synodální setkání s biskupem

  • SPOLEČENSTVÍ MODLITBY MATEK NÁS ZVOU K MODLITBĚ

      Pravidelně jsme v naší farnosti zváni společenstvími Modliteb matek k účasti na tzv. Triduu, které proběhne o víkendu 22. – 23. 9. Přijďte prosit společně v pátek a sobotu za odpuštění, v neděli chceme vyjádřit svoji vděčnost, chválu a díky.   V pátek 22. 9. v 17:30 v kostele sv. Vojtěcha V sobotu 23. 9. v 17:00 po mši svaté v kostele sv. Vojtěcha V neděli 24. 9. při adoraci v 17:00   Všechny srdečně zvou otrokovické skupinky Modliteb matek.   Odkaz: http://www.modlitbymatek.cz