Aktuality, Inspirace, Ohlášky, Promluvy

  •

    V rámci Národního týdne manželství jsou manželé zváni i na procházku u nás v Otrokovicích

    Zveme Vás k prožití Národního týdne manželství, který letos proběhne v týdnu 12. – 18. února. Jak tento týden prožít vám nabízí Nadační fond Credo a Centrum pro rodinu ze Zlína hned několik možností:   SMS výzvy Již nyní se můžete přihlašovat k odběru SMS výzev, které zasíláme zvlášť mužům a zvlášť ženám ve všední dny Národního týdne manželství. Díky nim můžete posílit lásku ke své/mu manželovi/manželce a věnovat mu/jí během tohoto týdne speciální pozornost. Přihlášení k zasílání SMS výzev je možné do neděle 11. února. Přihláška na SMS výzvu zde.   Venkovní cesty pro manžele Po celý týden manželství můžete prožít krásnou procházku ve dvou. Připravena je i u nás v Otrokovicích. Je motivována knihou Garyho Chapmana Sedm podob lásky. Obsahuje 7 hlavních a 3 vedlejší zastavení s povzbudivým slovem a drobnými úkoly. Udělejte si čas na malou procházku od našeho kostela směrem ke staré lávce podél Dřevnice po cyklostezce. Tematické venkovní cesty pro manžele jsou taky na několika místech na Zlínsku (Zlín – kolem řeky Dřevnice, dále Malenovice, Mysločovice a Napajedla). Více informací o konkrétních místech najdete na www.cpr-zlin.cz.

  •

    TOMÁCKÁ ZÁBAVA 2024

      Slyšte, všichni šlechtici a šlechtičny, rytíři i hospodyně, neb na velkolepý středověký bál zváni jste! Můžete se těšit na báječnou hudbu, vtipné scénky, skvělé jídlo a pití… zkrátka na klasickou TOMáckou!   Rezervujte si lístky ZDE!   Nedílnou součástí je vždy i připravený program včetně scénky.   XV. TOMácká zábava aneb Škola rána do života

  • Texty pro Týden modliteb za jednotu křesťanů 2024

    Od 18. do 25. ledna 2024 se uskuteční Týden modliteb za jednotu křesťanů, který spojuje křesťany z různých církví po celém světě. Jeho mottem pro rok 2024 je verš: „Miluj Hospodina, Boha svého.. a svého bližního jako sám sebe“ (L 10,27), který je součástí známého příběhu o milosrdném Samařanu. V předmluvě k textům modliteb za jednotu křesťanů v roce 2024 píší Mons.Tomáš Holub, předseda Rady ČBK pro ekumenismus, a Mgr.Tomáš Tyrlík, předseda ERC v ČR následující slova: "Dovolujeme si vám předložit texty, které připravil ekumenický tým z Burkina Fasa, který sezvala místní Komunita Chemin Neuf (Communauté du Chemin Neuf, CCN). Na přípravě modliteb a zamyšlení spolupracovali bratři a sestry z katolické arcidiecéze v Ouagadougou, z protestantských církví a ekumenických organizací i z CCN v Burkina Fasu a svou společnou práci prožívali jako skutečnou cestu ekumenického obrácení.  Burkina Faso se nachází v západní Africe, v oblasti Sahelu, která zahrnuje také sousedící země Mali a Niger. Země v současnosti zažívá vážnou bezpečnostní krizi, která postihuje všechna náboženská společenství a církve. Po velkém džihádistickém útoku, který byl spáchán v roce 2016, se situace ještě dramaticky zhoršila. Množí se zde teroristické útoky, bezpráví a obchodování s lidmi. Tato neutěšená bezpečnostní situace podkopává sociální soudržnost, mír i národní jednotu. Výzva ke spolupráci na přípravě textů pro Týden modliteb za jednotu křesťanů v roce 2024 zavazuje různé burkinafaské církve k tomu, aby v tomto pro jejich zemi obtížném období kráčely, modlily se a pracovaly společně a ve vzájemné lásce. Křesťané v Burkina Faso si velmi silně uvědomují, že láska je vetkána do DNA křesťanské víry. Kristova láska, která všechny křesťany spojuje, je silnější než rozdělení a burkinafaští křesťané se zavazují jít cestou lásky k Bohu i lásky k bližnímu. Spoléhají přitom na to, že Boží láska je silnější než násilí, které v současnosti sužuje jejich zemi. Přestože žijeme v jiném sociálním kontextu a prostředí než ti, kdo vytvářeli letošní ekumenické texty, prožíváme stejnou bolest vnitřního rozdělení a zároveň velkou touhu a potřebu být naplněni Kristovou láskou, která vstupuje do zranění a bolestí naší doby a má moc, potenciál uzdravovat tyto rány na těle Kristovy církve i v naší zemi. Kéž bychom měli i my naše oči i naše srdce otevřené, abychom viděli lidi kolem nás a mohli jim poskytnout praktickou službu blízkosti, potěšení a povznesení na duchu i na těle. Tuto společnou identitu nacházíme ve zkušenosti Boží lásky zjevené v Ježíši Kristu (srov. J 3,16). Prosme o nové naplnění Kristovou láskou, abychom ji pak dokázali přinášet do našeho zraněného světa tím, že se jako křesťané budeme učit milovat navzájem tak, jak nás miloval Ježíš Kristus, bez předsudků a bez podmínek. (srov. J 13,35) Přejeme vám požehnaný Týden modliteb za jednotu mezi bratry a sestrami z různých církví v České republice. Kéž známý příběh o milosrdném Samařanu k nám nově promlouvá a inspiruje nás k realizaci praktické lásky vycházející z Kristovy lásky k nám hříšným lidem, aby svět uvěřil, že jsme jedno v Něm. Nezůstaňme neteční vůči bolestem našich bližních! " Text k Týdnu modliteb za jednotu křesťanů je k dispozici zde.  Zdroj: https://www.cirkev.cz/ 

  •

    Foto z lednového večera chval u sv. Vojtěcha

    Foto z Večera chval najdete zde: https://eu.zonerama.com/farnostotrokovice/Album/10975910 

  •

    Ohlédnutí za Vánoční besídkou v Kvítkovicích

    Velké poděkování patří všem, kdo pro nás připravili na Nový rok Vánoční besídku v kapli sv. Anny v Kvítkovicích. V následujícím videu můžeme zavzpomínat na krásné chvíle.  

  • Filmový apoštolát zve na film Babettina hostina

      Srdečně Vás zveme k promítání dánského romantického dramatu (1987), který považuje papež František za jeho nejoblíbenější film. V devatenáctém století v Dánsku se dvě postarší dcery protestantského pastora z odlehlé vesnice Martina (Birgitte Federspiel) a Philippa (Bodil Kjer) vzdaly svého života ve prospěch otce a jeho farnosti. Po letech k nim jako hospodyně nastoupí francouzská uprchlice Babette Harsant (Stéphane Audran). Nějakou dobu po smrti otce se rozhodnou uspořádat hostinu pro celou vesnici na oslavu stého výročí jeho narození a Babette je prosí, aby ji mohla přichystat. A nikdo netuší, že hodlá předvést vesničanům zážitek, na nějž budou moci vzpomínat do konce života...

  •

    Tříkrálová sbírka proběhne v Otrokovicích v sobotu 6. ledna 2024 od 10:00 do 15:00

    Tříkrálová sbírka začne požehnáním koledníkům při mši svaté v sobotu 6. 1. 2024 v 8:30 hodin v kostele sv. Vojtěcha. Po mši svaté bude v sále pod kostelem připravena snídaně, po ní koledníci převezmou vše potřebné a odcházejí na jim určené místo.   Sváteční poselství kněze Marka Orko Váchy   Blíží se konec roku a s ním i vánoční svátky Je to období plné lásky i dobrých skutků. Krátce po novém roce chodívali podle lidových tradic v našich ulicích tři králové. Většina z vás se i dnes každoročně setkává s malými koledníky, kteří zazvoní u vašich dveří, aby vám zazpívali koledu a popřáli vše dobré do nového roku. Tento starobylý zvyk v posledních letech známe zejména díky organizaci Charita ČR, které každoročně pořádá Tříkrálovou sbírku. Již více jak 20 let vysílá své koledníky, aby všude tam, kam přijdou, přinášeli radost a pokoj. A nejen to. Tříkrálová sbírka má ještě větší přesah. Lidé, které koledníci navštíví, mají možnost přispět jim do kasičky a tím pomoci těm nejpotřebnějším.   I naše otrokovická Charita pak může díky těmto darům pomáhat tam, kde je to třeba. A to i lidem ze svého nejbližšího okolí, v minulosti pomohla např. i několika dětem, školákům místních škol, ale i lidem, kteří se dostali do obtížných životních situací. Více informací o této sbírce najdete na stránkách: https://www.otrokovice.charita.cz/charita-otrokovice/trikralova-sbirka/.    

  •

    POZVÁNKA NA VÁNOČNÍ KONCERT VE SV. VOJTĚCHOVI

      Přijměte pozvání, pozvěte své známé a přijďte do kostela sv. Vojtěcha ve čtvrtek 28. 12. v 17:00. Společně můžeme prožít vánoční chvíle při poslechu koled, vánočních písní a melodií za doprovodu cimbálu, trubky, houslí, flétny, varhan. Vstupné dobrovolné.

  •

    VÁNOČNÍ BOHOSLUŽBY V NAŠÍ FARNOSTI

      Mše kostel sv. Vojtěcha 24. 12. neděle   7:30 a 15:00 – mše pro děti 24. 12. neděle   22:00 25. 12. pondělí  7:30 a 10:30 26. 12.  úterý      7:30 28. 12.  čtvrtek    7:30 29. 12.  pátek      18:00 30. 12.  sobota    7:30 31. 12. neděle   7:30 a 10:30 1. 1.      pondělí  7:30 a 10:30   Adorace v kostele sv. Vojtěcha 28. 12.  čtvrtek 8:00- 10:00     Mše kaple sv. Anny v Kvítkovicích 24. 12. neděle  9:00 25. 12. pondělí 9:00 26. 12. úterý     9:00 31. 12. neděle  9:00 1. 1.     pondělí 9:00             Besídka u jesliček kaple sv. Anny 1. 1.     pondělí           15:00

  •

    PŘÍSTUP K JESLIČKÁM V OTROKOVICÍCH A JEJICH HISTORIE

    Otrokovické jesličky budou pro veřejnost přístupné v tyto dny: Na štědrý den 24. 12.     od 13.00 do 14.45 Od 25. 12. do 1. 1.            od 14.00 do 17.45     Otrokovické jesličky – Historie, tvůrci, příběhy V boční kapli farního kostela sv. Vojtěcha je ve vánoční době umístěn dřevěný vyřezávaný betlém. Kolem chléva stojí tři králové, muž s dítětem, žena vedoucí kozu, malí kluci, maminka s nemluvnětem na ruce a spousta dalších postaviček – ti všichni chtějí pozdravit narozeného Ježíška. K tomu hrají nejen chóry andělské nebo pastýř s píšťalou, ale i celá cimbálová muzika, a když probíhají bohoslužby, tak i digitální varhany… Vydejme se k betlému i my a seznamme se s jeho historií a příběhy, které ho doprovázely.   Vznik betlému v roce 1972 Po 2. světové válce vlastnila otrokovická farnost jen malé jesličky ze sádrových figurek. Doba společenských otřesů a perzekuce církví v 50. a 60. letech nebyla příznivá úsilí pořídit si větší a výpravnější betlém. Až někdy kolem roku 1970 se tehdejší nový otrokovický farář P. Vojtěch Frélich dohodl s Bernardem Kučerou, amatérským řezbářem ze Sazovic, jehož postavičky stály u mnoha jesliček v okolí, že vyřeže figurky pro nový otrokovický betlém. Nové jesličky byly dohotoveny asi v roce 1972 a obsahovaly 12 figurek. Sv. Josef a Panna Maria, tři králové, pastýř s holí, babka s kozou, žena v široké sukni, několik malých kluků a oveček. Určitě byl součástí jesliček i Ježíšek, ale patrně nebyl zdařilý, protože za pár let byla jeho figurka vyřezána znovu jiným autorem. Ačkoli betlém byl v průběhu let značně rozšířen, postavy Bernarda Kučery tvoří stále základ a přes různé úpravy nesou znaky svého původního tvůrce – lidového řezbáře: typická kompozice figurky, její náklon, podobné oblečení, a to vše v hrubé řezbě s většími ploškami na povrchu. Dochovala příhoda, jak se farář Frélich a řezbář Kučera poprvé setkali. Bylo to v létě roku 1970, kdy se farář přišel s partou ministrantů do Sazovic podívat na známý velký sazovický betlém, který obsahoval kolem 50 figurek rozestavěných na ploše asi 5 x 4 m. Betlém byl přístupný po celý rok u Kučerů v kůlně jejich zemědělské usedlosti. Prohlížet si jesličky uprostřed žní muselo být velmi zvláštní…   ◼ Bernard Kučera (1922–1999) Bernard Kučera byl sazovický občan, po celý svůj život pracoval v zemědělství. Od mládí se věnoval řezbářskému řemeslu, byl však spíše samouk a učil se u jiných lidových umělců. Inspiraci hledal v betlémech v regionu, zejména v bazilice na Hostýně. Později se jeho figurky staly ozdobou jesliček mnoha obcí a řadu z nich vlastní různí občané v okolí. Byl známý jako autor sazovického betlému.     Postupné úpravy betlému Figurky v betlému měly dosti hrubou řezbu a patrně z toho důvodu někdy kolem roku 1975 P. Frélich požádal Antonína Berku, řezbáře a akademického sochaře, který se nedlouho předtím do města přistěhoval, aby je upravil. Věřil, že jako vyučený řezbář je udělá jemnější, propracovanější a živější. Antonín Berka upravoval figurky přibližně v letech 1975–1980. Údajně tomu nebyl příliš rád, nechtěl ale prosbu faráře odmítnout. Na některých postavičkách jsou jeho zásahy dobře patrné, např. na Panně Marii a sv. Josefovi jsou řezy zepředu zcela jiné než u ostatních figurek a odlišná je i barva dřeva. Odlišné techniky jsou vidět i na volkovi s oslem ve chlévě. Stojí na nahrubo řezaných podstavcích od Bernarda Kučery, ale jinak jsou zvířata už zpracována jemněji. Antonín Berka také sám doplnil jesličky vlastními figurkami. Od ostatních se odlišují propracovanou anatomií a tím, že jsou ozdobeny mnoha detaily. Zcela změnil postavu ženy se širokou sukní – stala se z ní žena chovající na ruce dítě. Jeho dílem je také anděl vznášející se nad chlévem a Ježíšek ležící v jesličkách – svědčí o tom jeho iniciály v podstavcích obou figurek. Oba řezbáři se po úpravách figurek osobně setkali. Pan Kučera viděl, že jeho původní figurky jsou po úpravách líbivější a údajně Antonínu Berkovi nabídl spolupráci, že by vyřezávali ve dvojici Ten však na ni nepřistoupil, protože podle jeho názoru vyřezávaná figurka má mít jediného autora. Vážil si děl, která někdo ze záliby a s radostí vytvořil, a respektoval jejich styl, byť nebyl dokonalý.   ◼ Antonín Berka (1905–1995) Rodák z Leštiny u Zábřeha, od roku 1975 bydlel v Otrokovicích. Vyučil se řezbářem a poté na UMPRUM v Praze vystudoval sochařství. Jeho práce ze dřeva i kamene jsou k vidění po celé republice. Vytvořil například několik soch do chrámu Nejsvětějšího srdce Páně v Praze na Vinohradech, boční oltář v kostele sv. Bartoloměje v Zábřehu a Pietu u kapličky nedaleko Zábřeha. Je také autorem Krista na kříži ve starém otrokovickém kostele. Byl spoluzakladatelem Chrámového družstva v Pelhřimově, které se zabývalo tvorbou sakrálních uměleckých děl. Komunistický režim však družstvo zlikvidoval a Antonín Berka působil až do konce života jako svobodný umělec.     Současnost betlému V době, kdy probíhala úprava figurek, se přistěhoval do Otrokovic Josef Švehlík. Ve volném čase se věnoval vyřezávání ze dřeva a v pozdějších letech se u Antonína Berky postupně seznamoval s finesami řezbářského řemesla. Po roce 2000, když odešel do penze, obohatil jesličky o sadu dalších postav. Nejprve to byla matka s dítětem, jako náhrada podobné dvojice, která byla ukradena. K ní pak časem přibyl otec s klukem s lucerničkou, pár dědečka s babičkou a po roce 2012 další účastníci betlémského děje, zejména parta muzikantů: houslista, basista, klarinetista se synem a muž u cimbálu. Zajímavostí je, že houslista byl vyřezán podle skutečné postavy autorova kamaráda. Štíhlé figurky pana Švehlíka stávají v betlémě vzadu po bocích chléva. Mají jemně hlazený povrch a na rozdíl od ostatních jsou oblečené spíš po městsku, muži mají na hlavě kulaté klobouky. Zajímavostí je, že trojice, v níž muž drží za ramena ženu a dítě, má na sobě náznak již dávno zapomenutého otrokovického kroje. Autor při řezání použil nákres zapůjčený z muzea.     Čeho si dále můžeme všimnout Každý z řezbářů nám zanechal také několik zvířátek, hlavně ovcí. Někdy za tím byla snaha paletu figurek rozšířit, jindy to byl výraz nouze, to když se ovečka od jesliček prostě ztratila. I na ovečkách jsou dobře patrné různé styly jednotlivých řezbářů, s jistotou se dá určit, kdo kterou ovečku vytvářel. Chlév, v němž je umístěna Svatá rodina, je z tmavšího akátového dřeva a byl zhotoven dnes už neznámým tvůrcem. Pozadí celé scény znázorňuje širou betlémskou krajinu, tak jak kdysi skutečně vypadala, a nakreslil ho akrylem na plátně v letech 2014-2016 otrokovický farník Jan Kropáč. Inspiroval se při tom obrazem Betléma od anglického krajináře a cestovatele Davida Robertse, který vznikl při jeho cestě do Svaté země. Když ve vánočním čase přispěcháte i vy k jesličkám se poklonit Ježíškovi, zkuste se chvíli zastavit, prohlédnout si jednotlivé postavičky a připomenout si příběhy, které jsou s nimi spojené. Otrokovický betlém je výrazem lásky Boha k člověku i kusem historie otrokovické farnosti 20. a 21. století. Vaši pozornost si zcela jistě zaslouží.