Aktuality, Inspirace, Ohlášky, Promluvy

  • Bojovníci za svobodu – Pavel Záleský

    Troufnu si říct, že v každé farnosti se našli velmi stateční lidé, kteří trpěli kvůli své víře. Nejinak tomu bylo i u nás v Otrokovicích. Všem patří v dnešní den poděkování za jejich věrnost. Zástupně jejich příběhy bude zastupovat Pavel Záleský, jehož příběh je bohatě zdokumentován.   ČT: Neznámí hrdinové - Řekl ďáblovi ne https://www.ceskatelevize.cz/porady/10204458965-neznami-hrdinove/210452801390014/   ČRo: Stovky samizdatů, půl miliónu podpisů. Příběh disidenta a katolíka Pavla Záleského https://www.mujrozhlas.cz/pribehy-20-stoleti/stovky-samizdatu-pul-milionu-podpisu-pribeh-disidenta-katolika-pavla-zaleskeho   Paměť národa – Pavel Záleský https://www.pametnaroda.cz/cs/zalesky-pavel-1955   ČT: Soud ve Zlíně po víc než třiceti letech uznal rehabilitaci bývalého disidenta Pavla Záleského https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/3528945-soud-ve-zline-po-vic-nez-triceti-letech-uznal-rehabilitaci-byvaleho-disidenta-pavla   Foto: Pavel Záleský v tyrolském kroji, archiv farnosti

  • Bojovníci za svobodu – P. František Sedláček

    Prožíváme vzácný den v historii našeho národa, kdy jsme 17. 11. 1989 získali svobodu. V době komunismu spoustu lidí trpělo pro svoji víru, mezi nimi i vzácní kněží. Mezi takové se jistě řadí o. František Sedláček, který v současné době spravuje poutní místo Štípa. Poznejte příběh jeho povolání, odsun do pohraničí za svou kněžskou službu. Letos mu byla udělena za jeho dosavadní činnost ve farnosti Hvozdná, kterou spravuje ze Štípy, Pamětní medaile obce Hvozdná.   Foto: https://www.stipa.cz/   Pamětní medaile obce Hvozdná 2022   Paměť národa - P. František Sedláček: https://www.pametnaroda.cz/cs/sedlacek-frantisek-1951

  • Tip na film i koncert o síle víry v hlásání evangelia a síle odpuštění

    Máme za sebou misijní neděli, při které jsem zval na promítání filmu Na konci světa v rámci našeho filmového apoštolátu. Doplnil jsem jej o svědectví Steva Sainta, které si zde můžete shlédnout a poslat pro povzbuzení i svým známým. Zpěvák Steven Curtis Chapman se na svých dvou koncertech v roce 2002 rozhodl prostředkovat silný příběh pěti mladých misionářů, kteří se rozhodli v 50 letech kontaktovat v Ekvádoru kmen Auků. Bohužel, jejich první kontakt skončil smrtí všech misionářů. Přesto Aukové nakonec přijímají Krista, svého činu litují a vrah jednoho z nich se stává oporou v životě syna zavražděného misionáře. Celý příběh operace Auka byl v roce 2005 zfilmován a nese název Na konci světa.   Pár střípků z koncertu: Aukové stojí v cestě naftařským společnostem, misionáři to chápou jako jedinou příležitost, jak je zachránit, a tak přistávají v srpnu 1955 na místě. 3. Ledna 1956 poprvé navázali kontakt s kmenem, který žije ve 20. stol. životem doby kamenné. Osudný den 8. ledna 1956 se poprvé Nate Saint neozval, 10. ledna letectvo USA vysílá záchranný tým, 14. ledna potvrzena smrt všech 5 mužů, jak toto sdělit o tátovi synu, který má 5 let? Kde byl Bůh, když jejich těla zasáhly oštěpy... To, co pokládáme za konec, je u Boha začátkem něčeho nového. Jedna z manželek a sestra zavražděného se učí jazyk Auků od holky, která od kmene utekla a žila v její blízkosti. Jednoho dne se objeví divoši a pozvou je, aby jim vyprávěli o tom, o kterém hovořili ti muži, které zabili. Nakonec je pozván i Steve se svou rodinou, kterému bylo 5 let, když mu zabili tátu.   Svědectví Steva Sainta najdete je od 46 minuty: Je to příběh o moci Božího slova. Přichází Stev Saint. Vypráví o odpuštění a jeho dceři, která umírá... A právě tehdy se stává vrah jeho otce – sám mu říká dědeček, povzbuzením: Asi před měsícem jsem ve výročí 11. září sledoval televizi. Ten pořad se zabýval tím, jaké trauma prožívají děti, které ztratily rodiče v té strašné tragédii. Když jsem se na ten pořad díval,nemohl jsem si pomoci, abych si nevzpomněl na to, jak jsem byl malý kluk a jak si mě jednou večer maminka vzala do svého pokoje, aby mi řekla, že můj otec byl zabit a že už se nikdy nevrátí, nebude s námi žít. To mohla být i pro mne tragédie, až na to, že moje matka byla ženou víry a tak mi vysvětlila, že i ta strašná věc, která se nám stala, je součástí Božího plánu, a že věří, že jednoho dne se o tom přesvědčíme. A od té doby sám zjišťuji, že u Boha není ani zranění nadarmo, když dovolíme, aby on psal příběh našeho života. A dnes vím, že to platí, protože ten samý národ, který brutálně zavraždil mého otce, Rogera a Peta a Eda a Jima, je pro mne jako rodina. A jeden z mužů, který otce probodl oštěpem a jeho tělo hodil do řeky, aby ho sežraly ryby a želvy, jen o pár let později, když jsem se k tomuto lidu přestěhoval spolu s tetou Rachel, mi jasně řekl, že chce, abych byl jako jeho vlastní syn. Když brával své vlastní syny do džungle a učil je lovit pomocí foukačky a oštěpu nebo rybařit v řece, tak mě učil totéž, abych mohl i nadále žít u nich. Měl jsem možnost vzít Steva a jeho chlapce a jednoho člena jeho kapely se synem k nám do džungle a představit je mé kmenové rodině a zvláště dědečkovi. Sami se mohli přesvědčit o tom, co Bůh dovede udělat pro to, aby lidi smířil, pokud ho necháme, aby on psal ten příběh. A je ochoten proměnit každý život, pokud mu to dovolíme. Před dvěma lety jsme se s dědečkem zastavili u nás doma na Floridě cestou ne konferenci do Evropy. Moje jediná, tehdy dvacetiletá dcera, také přijela domů. Celý rok cestovala po USA a světě s křesťanským pěveckým sborem. Trvalo to celou věčnost a byli jsme rádi, že se Stephanie vrací domů. Tak jsme se všichni vydali na mezinárodní letiště v Orlandu, abychom ji tam přivítali. A abychom ji poškádlili, napsali jsme cedule: "Vítej doma, Stef. Dědeček neumí číst, takže svou ceduli popadl vzhůru nohama a štěstím poskakoval, aby dal Stephanii najevo, jak je rád, že se vrátila. Pak jsme jeli domů a měli jsme krásný večírek na uvítanou, s rodinou a pár dobrými přáteli. Během večírku jsem procházel kolem Stephanie na chodbě. Je skoro stejně vysoká jako já, a tak mě objala těma svýma dlouhýma rukama a řekla: "Tati, mám tě ráda." Myslím, že jsem na okamžik cítil něco podobného, co cítí Bůh, když mu jeho děti oplácejí lásku. Za pár minut za mnou přišla Jenny a zašeptala mi: "Pojď se mnou do Stefina pokoje." Myslel jsem, že je to nějaký úskok, abychom si Stef také užili sami, ale ukázalo se, že ji bolí hlava a chce, abych se za ni modlil. Jenny držela Stef v náručí, já jsem je obě objal a modlil se, aby Bůh tu bolest odstranil. A víte co? On to udělal, ale ne podle mého scénáře. Jak ji tak Jenny držela a jak jsem se modlil, došlo u Stef k silnému krvácení do mozku a zemřela. NevěděI jsem, co se děje, tak jsem volal záchranku. Přijela sanitka a odvezla ji do nejbližší nemocnice. Po chvíli přijel dědeček s našimi syny, a když vešel na pohotovost, zoufale se snažil ochránit svou vnučku před těmi lidmi, kteří k nám vtrhli a rychle s ní zmizeli. Když jsem mu ale vysvětloval, že to, co s ní dělají, všechny ty jehly a trubička v krku, jí nemá ublížit a že ten problém nevyvolaly, tak mě znova popadl, jenomže tentokrát s jiným výrazem ve tváři. Vypadal tak nadšeně a říkal: "Babe, Babe (to je moje kmenové jméno), teď už to jasně vidím! Copak si neuvědomuješ? Bůh sám to dělá! Bere si Hvězdičku (tak říkal Stefanii), aby s ním žila v nebi." A pak oslovil všechny pracovníky pohotovosti: "Lidi, já následuju Boha a taky brzy zemřu a taky budu s ním, a jestli prostě půjdete za Bohem, jako já a Stefanie, tak Nemo a já tam u Boha budeme čekat a uvítáme vás. Musím vám říct, že bylo hrozně těžké nějak vírou přijmout, co říkal dědeček. A není to úžasné, že ve chvíli mého největšího utrpení si Bůh použil člověka, který zavraždil mého otce, aby mě povzbudil, abych mu i nadále věřil, že má plán, a že i ta strašlivá bolest, kterou jsem cítil, nepřijde nazmar, když můj životní příběh bude i nadále psát Bůh? Lidé nám s dědečkem neustále kladou dvě otázky: jestli je vážně pravda, že se máme navzájem velice rádi. A druhá otázka zní, jak se může něco takového stát. Když s námi dělal rozhovor reportér novin USA Today, řekl: "Víte, umím si celkem představit, že je možné odpustit člověku, který vám zabil otce, ale milovat ho? To je skoro morbidní." A bylo by tomu tak, kdyby to nebyla pravda. Odpověď na to, proč a jak se to může stát, je velice jednoduchá - Boží milost a moc jeho slova. Teď nechám dědečka, aby sám vyprávěl, co pro něj Bůh udělal, a já budu tlumočit, jak jen to nejlíp půjde. Před dlouhým časem jsem nešel za Bohem. Nikdo mě nikdy nenaučil, jak se to dělá. Ani mé rodiče, ani prarodiče, ani nikoho z předků nikdo nenaučil, jak jít po Boží stezce. Neviděli jsme značky, které tuto stezku vyznačují. Jak jsme ji tedy měli najít? Co tedy máme dělat? Pak jednoho dne přišly dvě ženy, aby mezi námi žily. Jedna z nich byla Dajuma, která utekla před zabíjením v kmeni, a druhá byla Nemo, Hvězda, moje teta Rachel. Řekly nám: "To chcete žít v hněvu a nenávisti, jako doposud, copak jste neviděli Boží značky?" A my na to: "Jak?" A pak nám řekly: "Pokud si půjdete po vlastní stezce, když dojdete nakonec, co se s vámi stane, kde budete?" Odpověděli jsme: "Až dojdeme na konec stezky, dají nás do díry v zemi a budeme mrtví." Dědeček říká: "A pak se stalo něco neočekávaného. Když jsem poslouchal, co říkají, tak jsem věděl, že říkají dobré věci. Moje srdce ale bylo tak temné, že jsem tomu nerozuměl. Ale pak Stvořitel poslal svého Ducha svatého a ten vzal velice silnou krev, kterou za mne prolil jeho vlastní Syn Ježíš, a tou velice silnou krví udělal to, co vy cizinci děláte s mýdlem, když máte špinavé šaty, máte na nich skvrny a musíte je vyprat. Duch svatý vzal krev Ježíše - Itoty - a umyl jí moje srdce, až bylo čisté jako nebe, když je bez mráčku. Když budete vyprávět to, co Bůh vyryl, najdou se lidé, kteří řeknou "Ba", já nechci jít po Boží stezce, no tak prostě běžte dál a pozývejte další, protože jiní řeknou "ano" a půjdou po této stezce s vámi. Dědeček říká: já nemůžu u vás zůstat o mnoho déle, musím se vrátit domů, kde máme všechny ty stromy, a mluvit tam k lidem. A možná vás už nikdy neuvidím, ale pokud jdete za Bohem, tak až se dostanete do nebe, tak si tam s vámi popovídám osobně; asi míní to, že nebude potřebovat Babeho, aby mu tlumočil."   Steven Curtis Chapman HD - Live 2002 - CZ titulky - Misijní příběh operace Auca

  • Poznejte Godzone a pojeďte na tour do Ostravy s námi

      Již jsme si zvykli, že na podzim se koná Godzone Tour. Letos od 24.-29.10. navštíví Prahu, Ostravu, Žilinu, Prešov, Banskou Bystricu a zakončí v Bratislavě. Vstup je zdarma. Letošní téma je Nevzdávaj to.   JA TO NEVZDÁM – ESPÉ   Na úterý 25. 10. vypravujeme do Ostravy autobus ze Zlína. Cena 350 Kč Odjezd:  15:00 Zlín vedle divadla 15:10 Malenovice na křižovatce 15:20 Otrokovice na náměstí 15:35 Hulín u podjezdu 15:45 Přerov autobusové stanoviště stanoviště 36 Závazně se můžete přihlašovat přes formulář: https://forms.gle/Lqc4PaoCbCMVe6KBA   O. BISKUP TOMÁŠ GALIS - POZVÁNKA NA GODZONE TOUR 2022   PREČO PRÍSŤ TENTO ROK NA GODZONE TOUR 2022? // VÍZIA //   Nahlédnout do předchozích ročníků můžete skrze youtube kanál projektu Godzone.   TY MI DÁVAŠ NÁDEJ - GODZONE, ESPÉ - GODZONE TOUR 2021   Godzone není jen o tour Projekt Godzone pořádá v průběhu roku kromě Godzone tour ještě konference: Godzone konferenci, Ženská konferenci či Mužskou konferenci. V průběhu pandemie spustili živé vysílání Pod ochranou Najvyššieho, skrze kterou chtějí povzbuzoval lidi v naději i v tomto čase. Každoročně zvou mladé do vztahu s Bohem skrze Godzone Camp a skrze animátorskou školu. Tou chtějí formovat mladé jak na Slovensku, tak v Česku, kteří jsou ochotní ve svém okolí přiložit ruku k dílu v rámci evangelizace a formace lidí ve městech a vesnicích, kde žijí.   V roce 2020 vytvořili vzdělávací portál Godzone Academy, který obsahuje množství kurzů na různá témata pro středoškoláky, vysokoškoláky, snoubence, manžele, rodiče a pro všechny, kdo touží růst ve víře v poznání Boha Otce. Mimoto se taky věnují evangelizačním výjezdům do farností či společenství pod názvem Godzone misie. V oblasti médií a sociálních sítí přinášejí plnohodnotný a poutavý audiovizuální obsah. Najdete jej na YouTube, taky v rádiu Maria, Tv Lux či Tv Noe.   Odkazy: https://godzone.sk/ https://tour.godzone.sk/ https://www.youtube.com/c/GodzoneProjekt  

  • P. Vojtěch Šíma – Čro Plus – Sametová revoluce musí proběhnout v našem svědomí

    V tomto týdnu prožijeme svátky jak národního patrona sv. Václava, tak taky patrona původního farního kostela sv. Michaela. Nedávno byl taky odvysílán rozhovor s dlouholetým farářem Otrokovic o. Vojtěchem Šímou, který zde působil 16 let a zasloužil se o stavbu nového kostela sv. Vojtěcha.   Přeji v tyto dny krásný sváteční poslech s jeho vzpomínkami.      

  • Novéna k Duchu Svatému

        Novénu k Duchu Svatém se modlíme od pátku po Nanebevstoupení Páně. Najdete ji i se zamyšlením na každý den např. na webu o Vojtěcha Kodeta zde: https://vojtechkodet.cz/temata/duch-svaty/svatodusni-novena1   Novéna ke stažení zde: Duch sv.novena A5   K tomu se nabízí možnost se ji modlit i s pomocí mobilní aplikace. Např. v aplikaci iZIDOOR ji najdete mezi základními modlitbami.   Pokud si ji chcete každý den propojit s nějakou písní chval, tak je najdete zde: http://hudba.signaly.cz/   Veni Creator Spiritus – Gregorian chant   Adorare Hymnus k Duchu svatém (Žďár 2012)   Martin Smith - Come Holy Spirit | Přijď Duchu svatý   Crowder - Ghost | cz titulky   Natalie Grant - Always There | Pořád jsi mi nablízku   CHARIZMY DUCHA SVÄTÉHO - o.Ondrej Chrvala    Pavla Petrášková: Charismata jsou dary Ducha svatého ke službě | Missio interview    

  • Kurz Filip v Otrokovicích

    Přijměte pozvání na Kurz Filip, který proběhne v sobota 28. 5. od 9.00 do 18.00 hodin v suterénu kostela sv. Vojtěcha. Tento kurz je zaměřen na nové intenzivní prožití základní zvěsti evangelia o Boží lásce, lidském hříchu a spáse skrze Ježíše Krista.   Kurs tvoří tematicky jeden celek, proto je nutná účast na celém programu.   Registrace od 8.30, po ukončení v 18.00 následuje společné pohoštění. Adresáti: jednotlivci, rodiny, skupiny S sebou: srdce plné očekávání, Bibli a psací potřeby; (občerstvení zajištěno, včetně oběda) Příspěvek dle Vašeho uvážení a možností.   Pro přihlášení (uzávěrka do 22. 5. 2022) kontaktujte: Hana Burková, hburkova@gmail.com, tel. 731 621 184 Uveďte celé jméno, telefon, e-mail, příp. bydliště a věk.   Na společné setkání se těší členové sdružení pro novou evangelizaci Koinonia Jan Křtitel, www.koinonia.cz   Kurz Filip   Kurz Filip v několika svědectví těch, kteří jej zažili:   Svědectví Hanky: Píši vám s vděčností, že jsem konečně mohla na “Filipa”, a to díky službě našich bratří a sester dokonce tak blízko – Bohu díky! Prožila jsem poprvé zvláštní radost, dokonce až “užívání si” toho, že nemusím být před Pánem čistá! Ne že bych to předtím rozumově nevěděla, nebo že bych kdy měla nějaký pocit nepřijetí Bohem, ale vždy jsem se snažila o to “očištění”, než před Něho předstoupím. A ta chvíle, kdy jsme stáli na přímém slunci napatlaní blátem a ono se postupně začínalo drolit, mi připomněla dávná slova jednoho kamaráda o zašpinění hříchem, ve mně stále živá: “Když člověk spadne do bláta, může zalézt někde do kouta a sám si ho oškrabávat, ale lepší je běžet ke Slunci a ono uschne a opadá!” Dalším, velmi osvobozujícím a důležitým momentem pro mě bylo zformulování si a vypsání a odevzdání těch největších bolestí, pro mě těžko řešitelných situací a toho co vím, že dělám špatně, ale nevím, jak z toho ven…Dala jsem to Pánu na Jeho kříž…  Mirkovo vyučování o Duchu svatém mně dalo novou naději a při modlitbě vzývání jsem si pak přála, aby trvala ještě hodně, hodně dlouho… Když jsem pak po skončení musela běžet za svými povinnostmi k dětem, měla jsem pocit jakési nedokončenosti a lítosti, celý následující den jsem silně vnímala potřebu být v modlitbě s Pánem a nějak celý ten intenzivní den “doprožít”…Nyní už vím, co dozrává, co vidím nově a věřím, že ještě mnohé uvidím! Díky! Nádherný pohled byl i na bratry a sestry ve službě, na tu radost z dávání, na to, jak ve službě před očima přímo rozkvétají! Hana   Svědectví Elišky: Ježíš mi dal příležitost ve správný čas a já se jí chopila. Proč ve správný čas? Kdybych dostala tuto nabídku před rokem, odpověděla bych, že nemůžu, nejsem dostatečně připravena a našla bych mnoho dalších důvodů proč říci NE. Před rokem mě Ježíš uzdravil z mého sebepodceňování, z pocitu, že jsem nula… Konečně jsem se dokázala na sebe podívat do zrcadla a uvědomit si, že jsem nejen hezká v Božích očích, ale že i můj život má smysl! A od toho okamžiku se můj život začal proměňovat. Najednou jsem viděla tolik nádherných darů, které mi Pán dal a já jsem si je nechtěla nechat jen pro sebe. Bůh mě přece neobdarovává proto, abych jeho hřivny schovávala, ale abych jimi pomáhala ostatním. A tak se v mém srdci začala rodit touha pracovat pro Ježíše… Během metodologie kursu Filip Pán ve mně zpečetil mé rozhodnutí pracovat pro Něho, i když jsem měla stále pochybnosti, zda jsem dost připravená, zda mám dostatek vzdělání, zkušeností… Byl to opravdu náročný víkend: mnoho informací a málo času. Ale v průběhu tohoto víkendu mi Ježíš jasně ukázal, že důležité je rozhodnutí a o ostatní se postará On Z kursu jsem odcházela plná elánu a radosti, že mi Ježíš dal tuto příležitost a otevřel mi cestu k dalším a dalším možnostem, o kterých jsem ani nesnila… Eliška   Svědectví Mileny B.: Nejprve poděkování celému týmu: jako lektorka jsem obdivovala strukturu programu a propracovanost každé části, jakož i poddajnost vůči vedení Ducha Svatého, bez něhož by celý den byl sice skvěle odvedeným, ovšem nikoli Božím dílem. A tento rozdíl byl velmi znát: působivost, hloubka a přesvědčivost, s jakou byla zasahována lidská srdce, i následné další účinky v našich životech, jsou toho důkazem. Já sama jsem pociťovala uzdravující působení a nadále je prožívám. Když jsem například v pondělí po kurzu dostala špatné a zraňující zprávy, nejprve se mě zmocnil strach, ale náš Pán mi dal zakusit, že je opravdu nablízku a že se mám na Něho ve všem spolehnout: naplnil mne totiž takovým nadpřirozeným pokojem, důvěrou a nadějí, že jsem se začala těšit na to, co nového pro mě a mé blízké má, a tedy že naplní motto kurzu: SETKÁNÍ, KTERÉ TI ZMĚNÍ ŽIVOT. Velmi důležité pro moje životní směřování bylo mj. i Standovo svědectví o tom, jak se mu Bůh dal poznat. Je to pro mne velká naděje, že náš Pán zachrání ty, za jejichž obrácení a spásu se modlím, tak jako proměnil Standu, ateistu, v našeho oddaného bratra, a to podobně, jako změnil Saula z nepřítele křesťanů na svého apoštola… Věřím, že právě tak promění životy těch, které díky Němu nosím v srdci. Pavlovo velmi názorné vyučování o hříchu mi znovu potvrdilo Ježíšovo zaslíbení, že mě a nikoho z nás Ježíš v tom bahně nenechá a ze všeho nás vysvobodí – amen! Sláva a velké díky Pánu za rodinu – komunitu a všechno Jeho dobro! Milena B.   Svědectví Honzy: Chci poděkovat za radostný víkend plný setkání s otevřenými prima lidmi a s Kristem. Kurz Filip byl pro mě oživením ve víře a přiblížením se k Bohu, který se mi už delší dobu zdál být tak nějak v dálce, v mlze a kterého teď zase vnímám blízko. Nevěděl jsem, co pro to udělat, a chyběl mi pocit Boží blízkosti; stačilo ale se mu otevřít, chválit jej a nestydět se vyznat mu svou lásku. Taky bylo pro mě moc prima, že jsme mohli přijet celá rodinka i s malými dětmi: o to byla pro mě účast na kurzu Filip větší radostí, že jsem ty krásné chvíle mohl sdílet se svými nejbližšími, že i děti mohly tancovat a chválit Pána a vidět takhle i své rodiče a další lidi, že se do chval mohly ve své dětské radosti též zapojit. Díky Bohu i komunitě Jan Křtitel za organizaci a přijetí! Honza   Svědectví Hany B., Tečovice: Kristus vstal z mrtvých! Jmenuji se Hana, mám 51 let, jsem manželka, maminka, a hlavně jsem jako každý z vás milované Boží dítě. Ale tuto skutečnost jsem dlouho takhle neprožívala. Sice mě rodiče nechali pokřtít pár dnů po narození, ale ve víře jsem vychovávaná nebyla. Na přání svého budoucího manžela, který z věřící rodiny byl, jsem se za něj sice provdala v kostele, ale až do křtin našeho prvního dítěte, jsem si vlastně Boha nebyla nějak vědoma. Ale díky svědectví, které s námi sdílel kněz při přípravě na křest našeho prvního dítěte, jsem zakusila první větší Boží dotek. Jinak jsem neustále řešila vlastně sebe a své city a pocity. Dalším silným Božím dotekem a zkušeností pro mne byl můj první kurz Filip v roce 2006, který byl na tři dny od pátečního podvečera až do neděle. V neděli, na konci kurzu, po modlitbě vzývání Ducha svatého jsem svědčila přede všemi o tom, že teď už vím, že když budu potřebovat, bude Ježíš se mnou. V momentě, kdy jsem ta slova řekla "že teď už vím, že když budu potřebovat, bude Ježíš se mnou", jsem se zarazila, protože ve svém srdci jsem velice silně zakusila nával silné RADOSTI a Ježíšovu blízkost a díky tomuto prožitku bylo pro mne úplně přirozené zopakovat, co jsem pocítila: "Ne, že bude, ale ON JE stále se mnou.” A co jsem zažila na kurzu Filip, jsem měla touhu sdílet dál. Pozdravy, kterými jsme se zde zdravili, se staly i mými: KRISTUS VSTAL Z MRTVÝCH! A my v pravdě s Ním! (On žije je mezi námi...) DĚKUJI, ŽE JSI MNĚ PŘIJAL takovou, jaká jsem. A tyto pozdravy mě postupně pomáhaly osvobozovat a uzdravovat se od svírajících myšlenek a pocitů nedůvěry v sebe, které jsem si v sobě nesla, tak nějak už od dětství, a vlastně mě osvobozovaly a uzdravovaly i od nedůvěry v Boha. I když občas si ještě dovolí pocity nedůvěry v sebe a Boha vyskočit v návalu silného stresu, krize či starostí, ale dnes už, Bohu díky, vím, že On mě miluje, že mi dal Ježíše, bratry a sestry v Kristu, Boží slovo, a to vše je tady pro mne, a já zase pro ně. Už vím, že vše je o zkušenosti, a každý potřebujeme zažít tuto úžasnou milost Boží blízkosti a lásky. A dary, které jsme dostaly, neseme s radostí dál. "Ne, že bude, ale ON JE stále se mnou.” Amen. Aleluja. DZP neboli DĚKUJU VÁM, ŽE JSTE MĚ PŘIJALI TAKOVOU, JAKÁ JSEM!     Svědectví - reflexe Vládi R.: Chtěl bych tímto poděkovat Hance, Štefanovi, Marušce, Honzovi, a holkám ve chválách za nádherný den, který nám snesli z nebe. Člověk po tolika letech víry si mnohdy připadá, jako že už všechno ví. Jenže vůbec nejde o to, co víme o Bohu. Jde o to, co s Ním prožíváme. A na kurzu Filip jsme zažili opravdu pěkné chvíle. Lidé byli otevření, zářila z nich láska a pokoj, a proto se celé shromáždění mohlo dít v přirozené otevřenosti a sdílení se. Je vždy, znovu a znovu a znovu úžasné zažívat ten příbuzenský sesterský a bratrský vztah s těmi, které vidíte poprvé v životě. To je nádhera a nelze se toho nabažit. Máme tak velkou rodinu! Nejvíce se mě dotkl oddíl o Duchu svatém. Maruška se zeptala: „Proč máme dar Ducha svatého?“ Ona pak pokračovala v té linii, že proto, že nám jej Ježíš zaslíbil. Mě však přišla odpověď, kterou jsem potřeboval a poníž jsem žíznil: „proto, abych Nový život darovaný Ježíšem mohl žít v plnosti“. A pak jsme začali volat Ducha svatého: „Duchu svatý přijď! Prosíme, dotkni se nás!“ Ano, Duch svatý se takto vzývá. On je skutečný utěšitel. Po Duchu svatém se touží, stejně tak, jako po duchovních darech. Holky chváličky nás doprovázely v té chvíli a skutečně se naplňovalo to Písmo – že Bůh přebývá na chválách svého lidu. Po dlouhé době jsem zažil tento dotek Ducha svatého. Totiž, to společenství, kde jsem nyní, to příliš projevům Ducha svatého neholduje. Ale mě to tolik chybí! Okamžitě se mi aktivizovaly ty Dary Ducha svatého, které jsem kdysi dostal. Jako živé video se mi objevovaly vzpomínky na chvíle ve společenstvích, kdy jsme s Duchem svatým takto pomáhali druhým. Kdy jsem měl tu milost být u toho, jak se Duch svatý pohybuje. A je to důvěrné, velice důvěrné vzpomínání mezi mnou a Jím. Modlitba v jazycích, ten důvěrný rozhovor mezi mým nitrem a Duchem svatým, je tak důležitý! A tak dneska, den po Filipu, jak můžu, tak si brebentím. Není to jen zvuková kulisa. Z nitra jsou vynášeny vzpomínky, probíhá obnovování, aktivizace, citlivost, celé to znovu zažívám. A když se soustředím, tak neznámá slova získávají v mysli český ekvivalent, a já vím, co se můj duch modlí k Duchu Božímu. Boží sláva je tam, kde vyvyšuje Bůh. Je to úžasné, nádherné, a za to probuzení děkuji všem účastníkům kurzu. Toto, co jsem zažil, to úžasné bratrské společenství se všemi bratry a sestrami, to je kus nebe na zemi. Děkuji všem Filipovcům a těším se na další setkání! Vláďa, 15.08.2021

  • Videoklipová křížová cesta za mír na Ukrajině

      Text této křížové cesty s názvem Křížová cesta pro tento čas připravil P. Jan Linhart a výběrem hudby od Simona Khorolskiyho doplnil P. Pavel Šupol   1. Ježíš odsouzen na smrt - Ukrajina jako stát, je odsouzena na smrt, k neexistenci, protože překáží, protože se někomu nelíbí, je hračkou v rukách mocností nebo několika - mocí posedlých - lidí... Ale kdo je víc živý, kdo je víc mrtvý? Ti co odsoudili Ježíše, nebo sám odsouzenec...? Agresoři nebo obránci? Před Bohem je vše jinak... I když někdo fyzicky zemřel, může být v Bohu živý navždy... Modleme se za něj, ale snad ještě více za ty, co žijí fyzicky, ale duchovně jsou mrtví. Ti to potřebují ke svému obrácení mnohem víc...   Pane, keď si svoju smrť zvestoval   2. Ježíš přijal kříž - jak nám vadí, když si musíme něco odepřít, něčeho se vzdát. Blackout a nemožnost být online je pro mnohé noční můrou, něčím z jiného světa... V tuto dobu jsou tisíce lidí bez proudu, bez vody, bez jídla, bez domova, s malou šancí na přežití... Ale Bůh je neopustil, je v tom s nimi - jako byl v nacistických i komunistických koncentrácích a ve všech utrpeních tohoto světa... To vše přijal s křížem, který mu jednoho jarního dne dali v Jeruzalémě na ramena....   Ty si vždy so mnou   3. Ježíš padá pod křížem - na Ukrajinu denně padají bomby a rakety. Se smrtí dalšího zasaženého člověka upadá lidství. Nejen že zhrubne každý účastník války, ale bohužel zvyká si i divák na netu nebo v televizi. V Jeruzalémě v době Ježíše byli lidé zvyklí na veřejné popravy a pád jednoho z odsouzenců při cestě na popraviště pro ně nebyl až tak ohromující. My si nesmíme nikdy zvyknout na nespravedlnost, na utrpení a ponížení nevinných.   Cesta na Golgotu je ďaleká – Simon   4. Maria - tolik ukrajinských i ruských matek se nyní bojí o životy svých synů. Mnozí Rusové jsou na frontě z donucení a ne z vlastního rozhodnutí. Jejich rodiče ani nevěděli, kam jejich děti vláda posílá. Dozvědí se to mnohdy, až když obdrží cínovou rakev s ostatky svého syna. Maria nemohla nic udělat pro svého syna, jen být s ním a pro něho - být v jeho blízkosti. Modleme se za všechny umírající, kteří jsou sami, aby i s nimi byla Ježíšova Matka..., která za nás všechny přece prosí - nyní i v hodinu smrti naší.   Modli sa za mňa, mama – Simon     5. Šimon - pomáhá Ježíšovi asi ne úplně ochotně - vojáci ho donutili nést Ježíšův kříž, aby ho vůbec dostali na popraviště živého.... Byla to minimální pomoc - a přece důležitá. Jeden z mála, kdo se jen nedívá, ale udělá něco konkrétního k ulehčení. V těchto dnech se zpočátku okolní svět jen ohromeně díval na utrpení a zoufalý nerovný boj jedné napadené země a pak se váhavě postupně nacházelo stále více Šimonů, aby pomohli, jak mohou. Buďme k sobě vnímaví a citliví a pomáhejme nejen slovy, ale skutky, doopravdy.   Nesmúť, nenariekaj   6. Veronika - má ještě méně možností pomáhat, než silný Šimon, který poponesl Ježíšovi jeho těžký kříž. Ta žena má jen kousek látky. Je to vlastně takové pohlazení, úleva - při otření zakrváceného a zpoceného obličeje - gesto soucitu a účasti i lásky... Všechny modrožluté roušky na veřejných prostorech a shromážděních na celém světě jsou sice minimální a symbolickou, ale také důležitou pomocí trpícímu národu. Není sám... ani my nejsme sami v jakékoliv bolesti...Je-li Bůh s námi, kdo proti nám?   Plače môj ľud   7. Ježíšův druhý pád - Je zlé upadnout, ale horší je svůj pád, hřích, omyl, jakékoliv zlo opakovat znova a znova a pomalu si zvyknout, přijmout. Nikdy se nesmíme smířit se zlem. Nikdy se mu nesmíme dobrovolně podvolit. Nikdy nesmíme uvěřit stokrát opakovaným lžím - kdy dobro se onálepkuje jako zlo a naopak, lež se tváří jako nejčistší pravda... Rusko, ale ani Západ nejsou svatí. Ale v této válce je jasné, kde je zlo a kde dobro.... Ovšem jako křesťané nezapomeňme - bojujme proti zlu, ale nikdy proti konkrétnímu člověku.   Zvoľ si život   8. Ježíš se setkává s plačícími ženami - Snad každého dojme utrpení druhého. Ovšem může se stát, že když se necháme vést jen svými emocemi, zapomeneme na rozum a vůli... Jde o to hledat příčiny zla a účinně se proti němu postavit. Ježíš připomněl ženám, že při jeho oběti jde o nás - jsou to také naše hříchy, které ho dostaly na kříž. Přiznejme si své chyby i za dnešní situaci a obraťme se s poctivou snahou žít v pokoji se svým svědomím, s druhými lidmi i s Bohem... bez vnitřního pokoje není vnější mír, každý k tomu můžeme přispět...   Ó, modlitba, ó, modlitba   9. Třetí Ježíšův pád - Nevíme, jak se situace této doby bude vyvíjet dál. U Ježíše to bylo jasné. Dosud projevoval neuvěřitelnou moc a sílu. Ani nemoc, ani smrt, ani žádný živel nebyl pro něho problémem, takže mohl nakonec své ponížení a utrpení v jediném okamžiku proměnit ve svou oslavu, porazit nepřátele a nastolit vládu Boží. Ale on se nebrání...! Lidsky vzato - je s ním konec. Skutečně? - To můžeme vidět i v nynější situaci. I kdyby boj za svobodu a nezávislost byl prohrán, není to konec. Ježíš a pravda má poslední slovo.   Pane, Spasiteľ môj...   10. Ježíše zbavují šatů - On je pánem celého světa, vše mu patří a všeho vzdává - své Božské slávy, pak i své lidské důstojnosti a svobody - dává prakticky vše za nás. Stal se chudým, abychom my na jeho chudobě zbohatli. Bohužel jsou stále lidé i státy, které chtějí zbohatnout na ožebračení a zničení druhých. Takto získané výhody nikdy nepřinesou trvalý zisk - bez Božího požehnání to nejde... Umíme se my obětovat pro druhé? Kéž umíme něco obětovat i pro Boha...   Hospodin, kto je ako Ty?   11. Ježíše přibíjejí na kříž - Nemůže nic a trpí, dobrovolně... I my trpíme, když cítíme bezmoc, nevíme jak pomoci potřebným. Pak někdy říkáme - tady se už můžu jen modlit... „Jen“? Ježíš se modlil i na kříži a dokázal - dát synovi matku a matce syna, dokázal kajícího zločince pozvat do Božího království, prosil za odpuštění pro své vrahy... jakoby ve své bezmoci udělal nejvíc... To můžeme i my - každá oběť i upřímná modlitba vyprošuje mír účinněji, než jakákoliv politická jednání.   Blízko kríža zostať daj   12. Ježíš umírá na kříži - Prožívá osamocenost od lidí i od svého Otce, prochází údolím smrti, jakoby vstoupil do pekla lidské beznaděje a opuštěnosti... I v těchto hraničních situacích je Bůh s námi. I tam. Umírající vojáci i civilisté i pacienti v nemocnicích, kde chybí lékaři nebo léky... nejsou sami... Bůh vstupuje do vší lidské bolesti a bídy. Kéž bychom ho dokázali napodobovat a nedopustili, aby se lidé vedle nás nedočkali zájmu a účinné pomoci....   Ukáž mi, Pane   13. Pieta - Kolik tisíc matek bude držet v náručí své mrtvé dítě - už jim ho nikdo nevezme, ale nikdo jim také nevrátí život. Jen Bůh nabízí naději. Spolu s jeho matkou Marií dává perspektivu života, který smrtí nekončí, ale proměňuje se v něco, co si ani nedokážeme představit. Domov - to je to, po čem člověk celý život touží... běda těm, kteří ho druhým berou a blahoslavení, kteří ho stále tvoří a šťastní jsou ti, co mohou věřit, že jednou se sejdeme se všemi v Božím náručí. On nám setře slzu z naší tváře a budeme konečně doma....   Modlitba matky / Simon   14. Ježíšův pohřeb - Konec - když Josef z Arimatie s Nikodémem a pár věrnými ukládali Ježíšovo tělo do hrobu - nevěděli nic. Jen tu byla naděje z říše snů... Jak že to říkal? „Syn člověka musí mnoho trpět, být zavržen od starších, velekněží i zákoníků, být zabit a třetího dne vzkříšen.“ ...Sice udělal tolik zázraků, ale toto?? Může Bůh i něco takového? Ano, Bůh může vše. Může posílit Gedeona a Davida v boji proti neuvěřitelné přesile nepřátel, může i prohraný boj proměnit v definitivní vítězství - pro Ukrajinu, pro tento svět, pro kohokoliv z nás.... Jen... - je třeba pevná víra a opravdovost života....   Môj Vykupiteľ žije

  • Postní duchovní obnova s Kateřinou Lachmanovou

    V sobotu 2. 4. proběhla ve Zlíně duchovní obnova s Katkou Lachmanovou na téma: „Především střež a chraň své srdce.“ Přís 4,23 Můžete si ji poslechnout ze záznamu.     8:00 - chvály 37:00 - 1. promluva Katky Lachmanové 2:06:10 – chvály 2:11:15 - 2. promluva Katky Lachmanové  

  • Vzpomínka na Zdeňka Kvasnicu

    V úterý brzy po půlnoci si Pán Bůh povolal vzácného tatínka, dědečka, kamaráda, farníka Zdeňka Kvasnicu. Asi není možné vyjmenovat všechny jeho činnosti, aby si později člověk nevzpomněl ještě na nějakou další. A protože jeho velkou oblibou bylo kromě focení i natáčení, je to on sám, který ještě před dvěma měsíci nám zanechal na svém youtube profilu poslední videa, která dodělal. Děkujeme za vše, co jsme s ním prožili, co pro nás a farnost udělal.   Vzpomínka na pouť z Istanbulu pěšky na Velehrad z rádia Proglas Jubilejní rok 2013, kdy si křesťané připomínali 1150 let od příchodu věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu, přiměl skupinu poutníků vydat se po stopách soluňských bratří a jejich cestu z Istanbulu na Velehrad zopakovat. 1 800 kilometrů dlouhé pěší pouti se zúčastnil také Zdeněk Kvasnica z Otrokovic, který bude dalším hostem pořadu Mezi slovy.     O stavbě kostela sv. Vojtěcha   Posvěcení kostela sv. Vojtěcha   Události ve farnosti v letech 1995 až 1998   Události ve farnosti v letech 1998 až 2002   PĚŠÍ POUŤ Istanbul Velehrad 1. část   PĚŠÍ POUŤ Istanbul Velehrad 2. část   DOLOMITY 2019   VZPOMÍNKY NA DOLOMITY 2008 – 2019   NA KOLE DO DOLOMIT