Aktuality, Inspirace, Ohlášky, Promluvy

  •

    Zamyšlení BŮH MI DŮVĚŘUJE (TŘETÍ ADVENTNÍ NEDĚLE)

      Dnes ráno při modlitbě mě Pán Bůh zaskočil. Řekl mi: „Důvěřuji ti, že tento den zvládneš.“ Vždy mě taková slova překvapí. Já bych měl důvěřovat Bohu. Ale Bůh říká, že on důvěřuje mně. Je to až neuvěřitelné - Bůh stvořil nový den, daroval mi ho a chce, abych toto dílo dokončil. Chápeš? Já, obyčejný človíček, mám pracovat na dovršení toho, co Bůh začal. Bůh mi věří, že to zvládnu! Je to jakoby Michelangelo rozpracoval Pietu a pak mi řekl: „Dokonči to!“ Dnešní texty k tomu uvádějí, že Bůh mi dal vše potřebné k tomu, abych tento den zvládl. Pomazal mě, oděl rouchem spásy, zahalil pláštěm spravedlnosti (viz Iz 61, 1. 10). Maria ve svém chvalozpěvu k tomu přidává: „Velké věci mi učinil ten, který je mocný“ (Lk 1, 49). Bůh ze své strany udělal všechno, abych tento den prožil na jedničku. Mým úkolem je – jako Maria – spolupracovat s touto milostí. Jak konkrétně? Možná tak, jak nás k tomu volá apoštol Pavel: „Radujte se! Modlete se. Vzdávejte díky. Vše zkoumejte. Držte se toho, co je dobré. Chraňte se zla v jakékoli podobě“ (srov. 1 Sol 5, 16–22). Evangelista Jan k tomu přidává úkol dávat svědectví o světle. Dostal ho sice přímo Jan Křtitel, ale každý, kdo se setkal se Světlem, je povolán vydávat o Světle svědectví. Někdy až bolestně vnímám, jak mnozí křesťané stále nerozlišují mezi světlem a temnotou. Stav naší společnosti (kde se ještě hodně lidí hlásí ke křesťanství) je toho jasným důkazem… I reakce na poslední pastýřský dopis našeho otce biskupa odhalují, jak mnozí upřednostňují temnotu svého „já to tak cítím“ před světlem jasného učitelského úřadu (pastýřský list žilinského biskupa). Jak Jan vydával svědectví o světle? Nejen tím, že ukázal na Ježíše, ale také tím, že poukazoval na temnotu: „Nesmíš žít s manželkou svého bratra!“ (Mk 6, 18). Stálo ho to život. Neboť chránil sebe i tehdejší společnost před zlem. Pokud bych měl poradit někomu předsevzetí na Advent či do nového roku, asi bych mu doporučil učit se rozlišovat temnotu od světla. Učit se hledět na svět a všechno, co je v něm, Božíma očima. Chránit se zla v jakékoli podobě. Ale k tomu potřebuji denně být se Světlem. V hloubce srdce.   Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/

  •

    Tv Noe o Noře Střelcové – mamince 6 dětí, kterou můžete u nás v kostele podpořit

      Tento týden je možné na obrazovce Tv Noe shlédnout pořad o mamince, jejíž jméno u nás v kostele z ohlášek možná někomu utkvělo paměti. V ohláškách se objevovala prosba, že zakoupením kalendáře s fotografiemi jejích obrazů přispějete této rodině. Tv Noe byla u ní na návštěvě a vznikl zajímavý medailon o celé její rodině.   TV Noe ARTBITR – Kulturní magazín Nora Střelcová, malířka 16.12. Sobota         19:30  19.12. Úterý           13:40 22.12. Pátek           14:00   Pořad v archivu TV Noe najdete zde.     V této době se může stát, že kolem nás přibude lidí, kteří se dostanou do složité životní situace. Mezi ně jistě patří Nora Střelcová, máma šesti dětí, která v covidové době byla nucena opustit zaměstnání v sociálních službách. Jak to začalo... Po sedmnácti letech na mateřské "dovolené" začalo pátrání po povolání. Navázala jsem na předchozí práci s lidmi v keramickém ateliéru Koněšín jako aktivizační pracovník v sanatoriu pro duševně nemocné. I tam jsem na žádost vedení nakonec skončila se štětcem v ruce a malovala dlouhou chodbu v suterénu rozkvetlými loukami. Potom přišel lockdown, já musela zůstat se šesti dětmi doma a ze dne na den přišla o práci. Uvolnil se tak i čas pro tvorbu a začaly postupně přicházet žádosti a zakázky na moje obrazy a keramiku. Tohle je příběh mámy a přátel, kteří se rozhodli podpořit ji v jejím obdarování a pomáhají ji nabízet její uměleckou tvorbu. I u nás ve farnosti si budete moci zakoupit kalendář s jejími obrazy a takto ji i její rodinu podpořit. K své tvorbě s názvem Z krajin duše napsala:  "Snažím se do každého tahu štětce zvát Boha. Když tvořím, stále kolem sebe pozoruji Jeho dílo, žasnu nad každým detailem, volbou barev a provedením v dokonalých proměnách ročních období. Přesah Jeho díla je v tom, co zachycuje a ve mě způsobuje. To, co je na tom nejvíc strhující je samotný dojem/prožitek srdce, který ve mě rozrezonuje neuchopitelné vanutí Jeho Ducha. A já jsem vděčná, že Ho můžu kopírovat v malém provedení."  

  •

    Staňte se třeba i s vašimi dětmi dobrovolníky Tříkrálové sbírky

      Blíží se konec roku a s ním i vánoční svátky Je to období plné lásky i dobrých skutků. Krátce po novém roce chodívali podle lidových tradic v našich ulicích tři králové. Většina z vás se i dnes každoročně setkává s malými koledníky, kteří zazvoní u vašich dveří, aby vám zazpívali koledu a popřáli vše dobré do nového roku. Tento starobylý zvyk v posledních letech známe zejména díky organizaci Charita ČR, které každoročně pořádá Tříkrálovou sbírku. Již více jak 20 let vysílá své koledníky, aby všude tam, kam přijdou, přinášeli radost a pokoj. A nejen to. Tříkrálová sbírka má ještě větší přesah. Lidé, které koledníci navštíví, mají možnost přispět jim do kasičky a tím pomoci těm nejpotřebnějším.   I naše otrokovická Charita pak může díky těmto darům pomáhat tam, kde je to třeba. A to i lidem ze svého nejbližšího okolí, v minulosti pomohla např. i několika dětem, školákům místních škol, ale i lidem, kteří se dostali do obtížných životních situací. Více informací o této sbírce najdete na stránkách https://www.otrokovice.charita.cz/charita-otrokovice/trikralova-sbirka/. Má-li tato pomoc pokračovat i nadále, bez pomoci velkého množství dobrovolníků se to neobejde. Charita Otrokovice proto hledá nové koledníčky i dospělé osoby jako jejich doprovod. Skupinku koledníků tvoří tři děti (příp. i dospělí) a jeden dospělý vedoucí, kterým je svěřen určený kolednický úsek. Odměnou vám bude hezky prožitý den a radost z vykonaného dobrého skutku.  Přidáte se k nám?   Požehnání koledníkům bude v sobotu 6. 1. 2024 při mši svaté v 8:30 hodin v kostele sv. Vojtěcha. Po mši svaté bude v sále pod kostelem připravena snídaně, po ní koledníci převezmou vše potřebné a odcházejí na jim určené místo.   Letošní ročník Tříkrálové sbírky proběhne v sobotu 6. ledna 2024 od 10 do 15 hodin.   U dětí, které se zapojí, je nutné vyplněné a odevzdané potvrzení od rodičů, abychom i s nimi mohli počítat. Potvrzení je nutné odevzdat nejpozději do 22. 12. v kostele nebo na Charitě. Potvrzení ke stažení zde: přihláška TKS Otrokovice 2024 Prosíme, dodržte termín odevzdání, je důležitý pro organizaci sbírky!!!!!   Bližší informace vám rádi poskytneme.   Jan Žalčík Koordinátor TKS   Charita Otrokovice Na Uličce 1617, 765 02 Otrokovice Tel. 734 684 878 zalcik@otrokovice.charita.cz otrokovice.charita.cz

  •

    Mše svatá – závěrečné obřady

      Dnes jsme dokončili procházení částí mše sv., a to závěrečné obřady. Zažili jsme pro mě silné Boží načasování, kdy se k nám dostává skrze časopis Milujte se příběh Michaelky Haukové, která umírá pouze v 6 letech. Navíc v naší farnosti žije její sestřenice, která ji v okamžiku její tragické smrti držela za ruku a seděla dnes na mši sv. v první lavici. Michaelka měla takové poznání Ježíše, že již ve 4 a půl letech mohla přistupovat ke sv. přijímání. Přestože umírá v pouhých šesti letech, jsou svědectví o zázračném uzdravení na její přímluvu a mnohé další její pomoci vyprošené na její přímluvu. Závěrem kázání zaznělo: Úplně na závěr si můžeme vzpomenout na náš úmysl, se kterým jsme na mši svatou přišli. Protože to, co jsme očekávali, to dostáváme. Kdo se přišel s Bohem setkat, ten do svých nových prací a starostí nikdy neodchází sám. Milujte se č. 67/2023 o Michaelce Haukové. Pokud jí to zdraví dovolovalo, denně přistupovala ke sv. přijímání: v pondělí jej obětuje za rodiče, v úterý za dědečky a babičky, ve středu za děti celého světa (ve středu umírá), ve čtvrtek za obrácení hříšníků, v pátek za trpící a nemocné, v sobotu za kněze, v neděli za všechny příbuzné.   Pozdrav naší farnosti od jejího bratra Mudr. Jindřicha Hauka: Boženka se držela za ruku s Michaelkou ve chvíli, kdy kláda Michaelku připravila o život.  Moje shánění okolností, za kterých zahynula Michaelka i poznání podrobností jejího života mně zabralo cca poslední rok života. Když jsem se s tím seznámil, tak jsem cítil nutnost zveřejnit zjištěná fakta, i když vím, že tomu mnozí nebudou rozumět. Michaelčin krátký život, naplněný splynutím jejího srdíčka se srdcem Kristovým, provázely proudy přetékající lásky. Ta skrápěla ty, které potkávala. Hodně jsem o tom přemýšlel. Zřejmě to byl úděl jejího krátkého života -   asi to bylo to, co nám zde měla zanechat. Svědectví jejího života může i nyní, ve velmi složité době, podepřít každého, kdo padá pod křížem a ztrácí víru, naději i lásku. V našich bolestech, pochybách i opuštěnosti nám tento příběh může pomoct najít cestu do milující a konejšivé náruče Krista. Nikdy nejsme sami, jen neumíme vidět čekajícího Krista, který dal na kříži všechno pro nás, nepředstavitelně nás každého miluje a touží po naší lásce! Ať se za nás Michaelka a mnozí další světci, kteří pronikli do hloubky daru Eucharistie, přimlouvají, ať i my hlouběji prožíváme, chápeme a využíváme každé příležitosti být na mši sv.   Celý příběh Michaelky v časopise Milujte se zde.   Liturgie.cz - 120" o liturgii - Mše svatá 30   Požehnání a propuštění (Liturgie.cz - 120" o liturgii - Mše svatá 31)   Jak žít dále ze mše (Liturgie.cz - 120" o liturgii - Mše svatá 32)   Proč se to jmenuje mše? (Liturgie.cz - 120" o liturgii - Mše svatá 35)   Příprava na mši (Liturgie.cz - 120" o liturgii - Mše svatá 36)  

  •

    Zamyšlení POTĚŠUJÍCÍ BEZMOCNOST (DRUHÁ ADVENTNÍ NEDĚLE)

      Bůh prostřednictvím proroka Izaiáše dnes dává velmi důležitý pokyn pro všechny kazatele: „Mluvte k srdci“ (Iz 40, 2). Pokud chci někoho potěšit, povzbudit, odklonit od zla, tak jen mluvení k srdci může být účinné. Samozřejmě, ve spojení s Boží milostí. Tak se pokusím nyní promluvit k tvému srdci, milovaný čtenáři těchto písmenek. Kráčení cestou radosti, jak jsem nazval svá zamyšlení v tomto liturgickém roce, přináší pro mě dnes nečekaný pohled. Prorok totiž říká známé věty o kopcích, které mají být sníženy, a údolích, která se mají zvednout. Obvykle se přitom připomíná naše úsilí něco s sebou udělat (například adventní předsevzetí). Ale mně dnes přišla na mysl bezmocnost: „Copak dokážu snížit nějaký kopec? Nebo zvednout údolí?“ A tehdy jsem pochopil, že vyrovnání cest, vyplnění údolí, snížení hor je výsledkem působení Boží moci. Bůh řekl a stalo se. Velmi mě toto poznání potěšilo. Ne moje námaha, ale moje ochota nechat Boha jednat v mém životě zajišťuje uskutečnění tohoto Božího slova. Toto poznání je pro mě osvobozující. Není totiž podstatný výkon, ale spolupráce s milostí – být Bohu k dispozici, aby mě mohl přetvářet. Jsou za tím denně možná desítky drobných rozhodnutí, když se vzdávám svých cest a snažím se být na té Boží. Před pár lety mi jedna známá vyprávěla o tom, jak léta bojuje s jistým problémem. Řekl jsem jí na to, aby přestala bojovat, ale šla k Bohu a dala mu svůj problém k dispozici. Ohromně se jí ulevilo, neboť najednou pochopila, že změnu nepřinese její úsilí, ale přijetí Boží moci. Izaiáš i žalmista dnes mluví k srdci věřícího člověka. Ne výkon, ale důvěra: Bůh jedná! A přestože svatý Petr mluví o tom, jak svatě a nábožně musí žít ti, co očekávají toužebně příchod Božího dne (viz 2 Pt 3, 11–12), „svatě a nábožně“ vůbec nemusí znamenat množství modliteb, mší, zpovědí… Ale být Bohu k dispozici pro konání dobra, což je v podstatě jednoduché, máme-li srdce osloveno Božím slovem. S námi je ten, který nás křtí Duchem Svatým (viz Mk 1, 8). Dovolme Ježíši jednat to každý den. Potom sám Boží Duch v nás připraví cestu Pánu.  Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/

  •

    P. Roman Vlk - ADVENT - Jsem tvé uzdravení

      Seriál na každý den doby adventní. Pomáhá objevit, kým pro nás Bůh je.   Dílo Vlčí doupě je možné finančně podpořit darem na č. ú.: 2089164018/3030 DĚKUJEME   SLEDUJTE VLČÍ DOUPĚ TAKÉ NA: WEB: https://vlcidoupe.cz   ESHOP: https://vlcidoupe.cz/obchod   INSTAGRAM: https://1url.cz/@Vlci_doupe   FACEBOOK: https://1url.cz/@Vlci.doupe   MOBILNÍ APLIKACE: https://1url.cz/@app.vlcidoupe   P. Roman Vlk | ADVENT | Jsem tvé uzdravení

  • Charita pořádá sbírku cukroví

  • Poselství nemocným

      Každoročně zasílají olomoučtí biskupové vždy v době adventní a postní Poselství nemocným ve své diecézi. Letos je jeho autorem opět o. biskup Josef Nuzík a součástí je také dopis biskupského delegáta pro pastoraci nemocných Mons. Bohumíra Vitáska. Najdete jej zde: Poselství nemocným Vánoce 2023

  •

    Mše svatá – sv. přijímání

      V neděli jsme si v našem rozebírání části mše sv. povídali o zpěvu Beránku Boží a sv. přijímání.   Lámání chleba (Liturgie.cz - 120" o liturgii - Mše svatá 27   Nezasloužím si (Liturgie.cz - 120" o liturgii - Mše sv. 28)   Svaté přijímání (Liturgie.cz - 120" o liturgii - Mše svatá 29)  

  •

    Zamyšlení RADOSTNÉ BDĚNÍ (PRVNÍ ADVENTNÍ NEDĚLE)

      S končícím liturgickým rokem se ve mně stále naléhavěji ozývala otázka: „Jaké téma zvolit pro nový liturgický rok? Psát vůbec?“ Odpověď na druhou otázku byla jasná. Otec biskup mi v rozhovoru, když mi volal po mé operaci, řekl, že mám psát, pokud budu moct. Biskupa je třeba poslouchat, a protože ještě zvládám, tak píšu. Ale na jaké téma? Odpověď mi před pár týdny dala píseň. Při rekapitulaci toho, co jsem uplynulý rok popsal, se mi totiž v srdci objevila dávná mládežnická píseň: „Našel jsem cestu do radosti, našel jsem cestu do ráje. Po této cestě do věčnosti kráčíme spolu ty a já. Aleluja…“ (Celý text najdeš například zde: http://www.iskra.sk/duurko/texty/spevnik/0085.htm) Při hledání Boha se mi stále jasněji rýsovala cesta radosti. Radost z probuzení. Radost z toho, že Pán otevírá mé rty a má ústa hlásají jeho slávu. Radost z toho, že můžu do nového dne vstupovat s písní chvály… Nerozepisuji další radosti, neboť by to bylo několik A-čtyřek radosti za jediný den. Tak jsem zmínil jen radosti při první modlitbě dne, při pozvání, kdy se modlím Žalm 100. A tak vám nabízím možnost projít takovou cestou radosti při čtení mých textů nejbližší liturgický rok - tedy pokud budu zvládat psát. Bude to cesta jednoduchá, snadná. A bojovná. Prvním krokem této cesty v této době je důvěra. Neboť nám Bůh dal všechno, „nechybí nám žádný dar milosti“ (srov. 1 Kor 1, 7). Copak nás přesně to neučí Boží Milosrdenství? „Ježíši, důvěřuji ti!“ Důvěru vyjadřuje také prorok: „Pane, ty jsi náš Otec!“ (Iz 63, 16; 64, 7). I druhý krok je nenáročný, obyčejný: „Bděte!“ (Mk 13, 37). Dávám pozor na to, co dívám, co poslouchám, co říkám, co dělám. Všechno s Bohem, nic bez Boha. Ano, je třeba se to učit, což může být namáhavé, ale velmi to usnadňuje směřování k věčnosti. Důvěra a bdění přinášejí radost prožívání blízkosti Boha. On přijde a já se ho nemusím bát (jen mám před ním bázeň), neboť ho čekám s důvěrou. Našel jsi cestu do radosti? Pojď se mnou a najdeš. Jdeme domů, k Ježíši.  Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/