Aktuality, Inspirace, Ohlášky, Promluvy

  •

    Příběh Bible – Ježíš

    Dnes se podíváme na život Ježíše Krista, jak se jej pokusili představit tvůrci projektu The Story. Oslovil mě v této písni text: „Pověz mi svůj příběh, ukaž mi své rány a já ti ukážu, co vidí Láska, když se na tebe dívá..." Vše vrcholí na kříži, ze kterého se ozývá: „Ty vidíš zápas, ty vidíš hanbu, já však vidím důvod, proč jsem přišel. Přišel jsem kvůli tvému příběhu, kvůli tvým ranám, abych ti ukázal, co vidí Láska, když vidí tebe..."     O Ježíši se v Bibli dočteme v evangeliích podle: Matouše, Marka, Lukáše 3, Jana   V pořadu Tv Noe - Příběh Bible zaznělo: Zdíša: Dneska budeme řešit velice zajímavou osobnost, klíčovou osobnost Bible, kterou se snažili vměstnat alespoň částečně autoři celého cyklu The Story. Kdo to je snad jasné, je to Ježíš. O. Pavel: My tady mluvíme o příběhu, Ježíš je jeden velký příběh, koneckonců ten největší, protože o Ježíši bylo vydáno tolik knih, že se říká, že by je nepojmuly knihovny světa. Neustále zajímavé téma možná právě proto, že to není osoba, která žila a zemřela, ale osoba, která žije a tím pádem oslovuje další až do dnešních časů. Zdíša: Právě píseň o Ježíši nazpíval zpěvák kapely Third Day Mac Powell a mě ne až tak v té písní, ale až v tom klipu velmi zaujal moment, kdy Ježíš prochází všemi zástupy a žehná. Tak jsem si říkala, o Ježíši by se daly namluvit hodiny a hodiny, ale říkala jsem si, že ten moment toho žehnání je taková zajímavá skutečnost. O. Pavel: Asi musíme jít do toho prostředí, kde žil Ježíš a žehnat znamenalo přát dobro. A my, když řekneme přát, tak to bereme jen, jakože něco řeknu. Ale pro něho, je přát dobro, to dobro udělat, a to dobro nést dál. A to si myslím, že je Ježíšův příběh, celý jeho život. On nás zve k tomu, abychom tohle dělali i my, pokud chceme být jeho učedníky. O což se všechny tyhle kapely snaží nejenom totiž svojí tvorbou, ale většina z nich má za sebou mnoho humanitárních projektů. Kdy se snaží tu zvěst o Ježíši potvrdit tím, co děláme tady právě někde pro vás tímhle projektem někde v chudé zemi nebo naopak mezi bezdomovci atd. Zdíša: Teď jsi mi nahrál, že zpěvák téhle písničky je z kapely Third Day, která právě působí v mnoha humanitárních projektech, a kromě toho se taky snaží o novodobou evangelizaci prostřednictvím sociálních sítí. O. Pavel: A není právě i tohle to být požehnán, chtít žehnat?    Mac Powell (Third Day) - "When Love Sees You" (Jesus)  

  • Videoklipová křížová cesta pro Svatý týden

    Milí farníci, dnes na Květnou neděli jsem měl pro vás připravenou další videoklipovou křížovou cestu. Sice spolu nemůžeme být, ale díky internetu máme možnost si ji společně projít, byť každý doma. Nezapomeňte si u většiny videí zapnout titulky.   Najedete ji zde: http://hudba.signaly.cz/videa/

  •

    Pozdrav o. Pavla Květná neděle s litaniemi ke sv. Anežce

    Milí farníci. Rád bych vás všechny pozdravil a popřál nám, ať umíme dobře prožít tento Svatý týden. Rád bych se s vámi sdílel o duchovní zkušenost tohoto týdne. Již jednou jsem použil na kázání skutečnost, kterou jsem si uvědomil před rokem někdy touto dobou. A to skutečnost, kdo a jaká životní oběť stojí za mým povoláním kněze a za duchovními povoláními v naší rodině. Loni v dubnu jsem si poznačil do duchovního deníku: Navštívil jsem svoji poslední žijící pratetu. Vyprávěla mi o mé prababičce, která chtěla jít do kláštera. Neměla ještě věk nutný pro vstup do kláštera, tak musela čekat. Měla 16 let, když začala 1. světová válka, a taky proto nemohla nastoupit. Její bratr narukoval v 18 letech, v 19 letech padl na frontě v Itálii. Proto bylo potřeba, aby zůstala doma. Její touha po duchovním povolání zůstává „nenaplněna." Vdala se, měla 9 dětí, nebála se mluvit o tom, že se nedostala do kláštera. Přestože vše bylo jinak, než jak ona v životě chtěla, celý život se modlila a obětovala, aby alespoň jedna z její rodiny, i z dětí jejich sester, mohla jít do kláštera, když jí se to nepodařilo. Ona se toho již nedožila, že si Bůh místo ní povolává ne jednu neteř, ale hned dvě. Jak jsem si tohle psal, tak jsem si ale uvědomil, že kdyby ona do toho kláštera šla, tak by neměla ani rodinu.  Vlastně by tu nebyla ani moje mamka, pak bych tu nebyl ani já jako kněz. Někdy v životě neuvidíme, až na věčnosti, na jakém plánu jsme s Bohem spolupracovali. Proč to znovu vzpomínám? Protože tento týden jsem si uvědomil další Boží působení v naší rodině a věřím, že opět žijeme z obětí a modliteb i této mé prababičky. Opět mi volala prateta, jestli bych mohl sloužit za její vnučku mši svatou. Čeká 4. dítě, její manžel je lékař, bohužel v této době operoval někoho, od koho se nakazil koronavirem. A nejenom to, nakazil celou rodinu včetně své ženy, která je v 8. měsíci těhotenství. Leží v nemocnici v péči lékařů a on se stará doma v karanténě o další 3 jejich děti. Moc mě prateta prosila, jestli bych za ni mohl sloužit mši. Je zajímavé, že každý den se snažím mít mši svatou hned ráno před otevřením kostela, ale toto úterý jsem si řekl, že ji budu mít až odpoledne. A protože to bylo úterý, kdy nemám úmysly mší z farnosti, abych mohl sloužívat mši právě i na takové aktuální potřeby, tak jsem hned tento den mohl za ni sloužit mši. Ve středu mi prateta volala, že mi musí oznámit, že měla telefonát, že zdravotní stav této její vnučky se ten den zlepšil. Ona jen zopakovala své dceři, že přece ten den byla za ni sloužena mše svatá. Milí farníci, přestože my kněží nemůžeme sloužit mše svaté s vámi, přesto mše svaté denně sloužíme. A zde vidíte její účinky. Každý den na vás myslím při ranní i večerní adoraci a při mši svaté. Vzpomeňte si na toto svědectví i na to, že v současné situaci nejste sami. Jsme spojeni s obětí samotného Krista, jsme spojeni díky jeho smrti a zmrtvýchvstání i s oběťmi a modlitbami našich předků a jsme propojeni i spolu navzájem, kteří žijeme v této době. Přeji nám všem hluboce, byť jinak prožívaný, jak jsme byli zvyklí, tento Svatý týden a nebojme se o tom vzájemně sdílet a svědčit. Předejte prosím mé pozdravy i toto svědectví o síle oběti mše svaté i těm ve vašem okolí, kteří se na internet nedostanou. Požehnaný velikonoční čas přeje a vyprošuje o. Pavel   P. s: Připojuji zvláštní ranní hru slunce v našem kostele v posledních dnech. V jeden okamžik sluneční paprsky dopadají jen na levou část kostela a nádherně nasvítí sochu sv. Anežky.       Vnímám to jako pohlazení v naší víře, že se za nás naši národní světci přimlouvají. A tak připojuji litanie právě ke sv. Anežce převzaté ze stránek o. Kodeta.   Pane, smiluj se.   Pane, smiluj se.Kriste, smiluj se.  Kriste, smiluj se.Pane, smiluj se.   Pane, smiluj se. Bože, náš nebeský Otče,                 smiluj se nad námi.Bože Synu, Vykupiteli světa,Bože Duchu svatý,Bože v Trojici jediný, Svatá Maria,                                   oroduj za nás.Svatá Boží Rodičko,Svatá Panno panen, Svatá Anežko,Ušlechtilá ratolesti rodu královského,Snoubenko nebeského Ženicha Ježíše Krista,Dobroditelko chudého lidu,Zbožná řeholnice,Vzore pokory,Bohumilá abatyše,Láskou k svému Spasiteli planoucí,Důvěrou svaté Kláry poctěná,Zakladatelko klášterů,Vzore řeholní kázně,Příklade zbožnosti,Milovnice svaté chudoby,Zrcadlo panenské čistoty,Moudrá rádkyně českých vládců,Chloubo rodu Přemyslovců,Ochránkyně České země, Jež jsi šatila chudé,Jež jsi nasycovala hladové,Jež jsi ošetřovala nemocné,Jež jsi těšila zarmoucené,Jež jsi z lásky ke Kristu pohrdla královskou korunou,Jež jsi život svůj zasvětila Ježíši Kristu, Abychom tě následovali v andělské nevinnosti,Abychom vroucně milovali svého Spasitele,Abychom Bohu sloužili čistým srdcem,Abychom podle tvého příkladu pohrdali světskou slávou,Abychom stále více prospívali v dokonalosti křesťanské,Abychom přemáhali hříšné žádosti svého těla,Abychom neohroženě vyznávali víru,Abychom snášeli veškerá utrpení s odevzdaností do vůle Boží,Abychom tě následovali v poníženosti a pokoře,Abychom vždy pamatovali na nebeskou vlast,Abychom byli stále připraveni k odchodu na věčnost,Abychom s milostí Boží došli do neskonalé slávy,Abychom před smrtí byli zaopatřeni svatými svátostmi,Abychom na tvou přímluvu došli šťastné smrti, Beránku Boží, který snímáš hříchy světa,   smiluj se nad námi.Beránku Boží, který snímáš hříchy světa,   smiluj se nad námi.Beránku Boží, který snímáš hříchy světa,   smiluj se nad námi.   Modleme se: Bože, tvá služebnice Anežka šla za tvým voláním, zřekla se bohatství a zamilovala si chudobu, následovala tvého ukřižovaného Syna a došla do nebeské radosti; na její přímluvu veď i nás, abychom nelpěli na věcech pomíjejících a dosáhli slávy věčné. Skrze Krista, Pána našeho.Amen.

  •

    Příběh Bible – Abrahám a Sára

    Dne s si představíme život muže, který je nazýván praotcem víry. Sám pro sebe jsem si odvodil, proč jej tak právem můžeme nazývat.  Abrahám žije v domě svého otce, jejich majetek roste, žije víru své rodiny - tedy uctívání domácích bůžků, má ženu, dům, služebnictvo. Je prostě zajištěn. Převedl jsem si to do dnešní doby tak, že už jste někdy těsně před důchodem konečně splatili hypotéku a mohli byste si oddechnout, že teď už bude vše ve vaší rodině v klidu. A do toho k vám začne promlouvat nějaký Bůh, který tvrdí, že on je jediný. A nejenom to, dokonce vás vyzve, abyste opustili všechny tyto jistoty a odešli do země, kterou vám dá. Jenže on neřekl, který to je a jak dlouho tam půjdete, tzn. Že ze zajištění jdete pod stan a budete místo zaslouženého klidu vést kočovný život. Běžte s takovou nabídkou za svou ženou... A s tím přicházejí velké přísliby o potomstvu, které ale dobře víte, že nemůžete mít, protože jste neplodní. Vykročili byste za tímto neznámým hlasem? Abrahám vykročil a proto je právem nazýván praotcem víry.   Životní příběh Abraháma a Sáry najdeme v Bibli: Gn 11,26 - 25,10   V pořadu Tv Noe Příběh Bible zaznělo: Zdíša: Dneska nás čeká duet, který nazpívali dva členové kapely Casting Crowns. Čeká nás písnička, která je tak trošku typická pro Casting Crowns co se týče vyznění, oni jsou kapela se specifickým typem repertoáru. O. Pavel: Dost často mám zkušenost, když pouštím jejich písně, že se tam každý z nás najde. Jdou přímo konkrétně do života k problému, který je a který zapomínáme řešit, najednou se tam člověk najde a dost často se i rozpláče. Zdíša: Právě Mark Hall a Megan Garrett, kteří nazpívali tenhle duet, měli na výběr z více písniček a oni se rozhodli vybrat příběh Abraháma a Sáry. Celý jejich život je dost zajímavý a myslím si, že je tam dost momentů, nad kterými bychom se mohli zastavit. O. Pavel: Sice by se celý jejich život nemohl vejít do té písně a možná právě tady vidíme takový okamžik, který je pro každého z nás těžký. Bůh řekne, že něco se má v mém životě stát a bude to takhle. To se stane Abrahámovi: Budeš praotcem a bude tvého potomstva, že ho ani nespočítáš, jako písku. A najednou běží život, ubývá sil, oba jsou staří, Abrahám má už 80 let a dítě nemají. A neplodnost v té době byla něčím velmi těžkým, co my ani v dnešní době nedokážeme domyslet. Tehdy majetek, bohatství, nebylo o tom, kolik máš domů atd., to bylo, kolik máš dětí, kolik stihnete za svůj život roznožit dobytka, zabrat území a najednou ty děti nepřicházejí. Ten, ne kterém to á být postavené, pořád nepřichází. Oni se s tím strašně trápí. A co mě oslovilo, není to jediný příběh Bible, kdy takhle někdo prochází obrovskou zkouškou. Zdíša: Jak jsi mluvil teď o tom, že musí stihnout za ten život mít co nejvíc potomků, tak mě tam na té písničce zaujal ten časový kontext. Oni už mají 80 roků a zpívají tam o tom. O. Pavel: Je to vlastně taková modlitba každého z nás: Bože, ty jsi mi něco slíbil a ono se to vůbec nenaplňuje. Vždyť já už jsem starý. Teď se mi někdo směje možná kvůli tom. Bože, ale ty musíš splnit svůj slib, ty jsi to řekl. V tom se mně třeba Starý zákon líbí, že člověk starozákonní zná, co Bůh řekl a nebojí se říct: Bože, ty jsi řekl tohle a tohle a mě se to dotýká. To je můj život a mělo by se to stát a já tě o to prosím. Zdíša: Já si myslím, že zrovna Casting Crowns jsou zrovna takový melancholičtí a přemýšliví a tím pádem to je ideální téma pro ně. O. Pavel: Maslím si, že i podle toho byli oni jedni z mála, kteří dokážou tu myšlenku celého toho, co prožívají Abrahám a Sára, ale taky svým stylem, předat, a tak nás zase posunout v přemýšlení o Abrahámovi a Sáře.   Abrahám a Sára - Who But You (ABRAHAM & SARAH) - Mark Hall & Megan Garrett (Casting Crowns)

  • Slunečných 25 let kostela

    Přestože jsme včera nemohli společně oslavit 25 let kostela, někteří jste mi napsali, že jste vděční, že alespoň náš farní web je připomenul.     A jak jsem jej zakončil? Jako vždy, večerní modlitbou před svatostánkem ve 20.00 a tento týden s přidáním modlitby za mládež. Na závěr každý den žehnám vám všem a celému městu. Děkuji Zdeňkovi Kvasnicovi za to, že po příchodu z kostela jsem od něj našel video, které nám připomíná, co vše se dělo více jak před 25 lety kolem stavby našeho kostela. A na závěr, těším se, že toto výročí ještě spolu oslavíme.      

  • Jak probíhaly oslavy svěcení kostela v dalších letech?

    Zajímalo mě, zda se dočtu něco o pozdějších oslavách ve FOMu. K 5 letům jsem našel zápis ve farní kronice: „Na 5. výročí posvěcení Křížové cesty jsme pozvali pana Pavla Hladkého ze Švábenic, který je jejím autorem, aby se ji sám se svou manželkou modlil. Prokládali ji sami písněmi, kterých je Pavel i autorem. Mohli jsme tak prožít Křížovou cestu velmi niterně."   K 10. výročí se zmiňuje FOM jen velmi kratičce pozvánkou: „Za všechny obdržené milosti poděkujeme Pánu slavnou mší svatou 2. dubna 2005 v 10 hodin. Odpoledne ve 14 hodin jste zváni na agapé do suterénu kostela se vzpomínkou na chvíle prožité při stavbě kostela."Doplnění o průběhu jsem našel ve farní kronice: „V sobotu 2. dubna jsme oslavili 10. výročí posvěcení kostela sv. Vojtěcha. Přítomni byli: otec arcibiskup Jan Graubner, Mons. Vojtěch Šíma, rektor kněžského semináře a náš tehdejší duchovní správce a stavitel chrámu, bývalí jáhnové - dnes kněží, kteří v průběhu stavby konali u nás roční jáhenskou praxi."   O dalších oslavách je již bohatě zmiňují jak FOM v roce 2010, tak taky v roce 2015. Můžete se do nich začíst v archivu na našem webu. A nezapomeňte zavzpomínat taky díky naší fotogalerii: https://www.zonerama.com/farnostotrokovice/Album/1900031 https://www.zonerama.com/farnostotrokovice/Album/1903198

  •

    Co napsal FOM v roce 1995 o svěcení kostela?

    Nedalo mi to, abych nezapátral v našem archivu a nepohledal, co by se dalo najít třeba ve Farním občasníku, tehdy ještě sv. Michaela, o této velké události, jakou bylo 1. 4. 1995 svěcení nového kostela. Slova z kázání o. arcibiskupa jsou stále aktuální.   Nabízím alespoň naskenovanou verzi.        

  • Pozdrav o. Pavla k 25 letům farního kostela

    Milí farníci. Rád bych touto formou s vámi všemi prožil dnešní slavnost. Je to 25 let od chvíle, kdy byl vysvěcen kostel. Ráno jsem měl možnost při adoraci zalité sluncem žehnat jako každý den našemu městu. Následující píseň, kterou jsem vybral, mi hovoří z duše i pro dnešní dobu a vyjadřuje touhu, abychom společně mohli slavit v našem kostele. I dnes ráno jsem slavil mši svatou z dnešní slavnosti posvěcení kostela. V intenci jste byli zahrnuti všichni, protože byla: „Za * a + farníky, kteří se zasloužili o zbudování kostela.“ Všechny texty modliteb i čtení ke mne promlouvají o tom, jak je pro Boha důležitý nejenom každý postavený chrám, ale touží nás přivádět k takové kráse, že my sami se stáváme tím nejvzácnějším chrámem pro něj.  V 1 Kor 3,16-17 čteme: „Nevíte, že jste Božím chrámem a že ve vás bydlí Boží Duch? Kdo by ničil Boží chrám, toho zničí Bůh. Neboť Boží chrám je svatý, a ten chrám jste vy!“ Prvním gratulantem byl samotný o. Vojtěch Šíma, který mi hned ráno volal a všechny moc pozdravuje. Jeho slova pronesená před šesti lety o modlitbě, která činí člověka vnitřně krásným, jsou možná dnes ještě aktuálnější. Náš kostel jsme stihli krásně připravit na těch jeho 25 let. Máme vylepšené ozvučení, nově promítáme texty písní skrze dataprojektory, podařilo se nově počalounit vnitřek svatostánku, položit nový koberec, omést pavučiny, umýt lustry, připravit k tomuto výročí další vydání Farního občasníku... Náš kostel je na oslavu připraven, jak si zaslouží a patří dík všem, kdo s čímkoliv pomáhali. A stejný díky patří všem, kdo nemohou již přiložit ruku k dílu díky stáří, nemoci, jsou mimo Otrokovice a mnoho dalších důvodů. Ale přesto nezapomínají v modlitbách na svoji rodnou farnost. Nabízí se ale otázka, zda Bůh touto dobou, kdy nám nabízí více času na přemýšlení o našem životě, netouží s ještě větší snahou, jakou jsme vložili my do příprav, obnovit ten náš vnitřní chrám. Abychom s ním na tom spolupracovali, k tomu všemu se snažím dávat na náš web všechny dostupné podklady i pro setkávání s Bohem v této době koronaviru. A tak si tento svůj pozdrav dovolím ukončit písní, která mi mluví z duše o nás samotných a touze Boha mít v nás svůj chrám. Povzbuďte se několika fotografiemi i z dnešního dne. O. Pavel          

  • Příběh Bible – Maria: Zvěstování a příchod Božího Syna

    Dnešní slavnost Zvěstování Páně, která nám 9. měsíců před narozením Krista připomíná události jeho početí, jsou příležitostí proto, abychom tomuto příběhu dali přednost. Popis toho, co vše se dělo a na co mysleli autoři této písně, najdeme v Bibli evangeliu v 1. kapitole u Matouše, a taky na začátku evangelia podle Lukáše v 1. a 2. kapitole.   V pořadu Tv Noe - Příběh Bible zaznělo: Zdíša: Vítám vás u sledování Příběhu Bible a teď už jsme v Novém zákoně. Čeká nás příběh Marie, Matky Pána Ježíše.   O. Pavel: Jsme v Novém zákoně, protože skrze Marii se dostáváme k Ježíši. A Ježíšovým živote popisovaným v evangeliích začíná Nový zákon. Zdíša: Paradoxně, ačkoliv jsem už u dvanácté písně z osmnácti, které byly napsány o postavách Bible, tak tahle byla napsaná jako první. Autorkou textu je Nicole Nordeman, jako u všech ostatních, ale zpívá ji Francesca Battistelli. Francesca tuhle píseň nazpívala v době, kdy byla čerstvě maminkou, měla prvorozeného syna a tomu bylo asi devět měsíců. Mě by zajímalo, o. Pavle, kolik vlastně víme o životě Panny Marie z Bible? O. Pavel: Víme takové útržky a tohle je asi nejobsáhlejší zvěst u Lukáše, kdy Maria je oslovena Bohem skrze anděla Gabriela, který je k ní poslán a ona slyší: „Ty se staneš matkou." Ale v té době, stát se matkou a nemít muže, znamená trest smrti. Protože jde o mimomanželské dítě, tak zní zákon, tohle se v té době nenosí. A tuto situaci můžeme porovnávat s naší dobou dnes. Čím si Maria musela procházet jako dívka, když přemýšlí: „Mám se stát matkou, nevím, jak se to stane a co tomu řekne můj snoubenec? Uvěří mi?"  A tady je pro mě velmi vzácné, že Maria v této situaci je ochotná říct Bohu ANO. Osobně mám takovou svoji teorii, že Maria byla schopno toto říct, protože znala právě celý Starý zákon a znala příběhy těch postav, o kterých zpívali zpěváci v předchozích dílech a ona věděla, že mnozí byli v podobné situaci, která se zdála neřešitelná. A přesto je Bůh, díky jejich víře, když se na něj spolehli, dokázal vyvézt z té neřešitelné situace a bylo to nakonec tak, jak řekl. Zdíša: A já si myslím, že právě proto ta písnička zní tak pokojně a zpívá se v ní: „Naroď se ve mně." Nejenom ten text, jak jej zpívá Francesca Battistelli, ale celá ta písnička zní tak hodně klidně. Ve mně to evokovalo, jak jsem to poslouchala, že vlastně Panna Maria přijala to slovo, že počne a porodí Syna, a zároveň to všechno uchovávala ve svém srdci. Nerozhlašovala to nějak, nechlubila se tím. O. Pavel: Je zajímavé, že první, co udělá, Josef o tom ještě neví, tak ona jde navštívit svoji tetu Alžbětu, která sama, ač byla neplodná, ve svém stáří počala syna. Odchází a zas to nechává na Pánu Bohu, aby to nějak s tím Josefem vyřešil, protože stejně by asi její slova nepadala na úrodnou půdu. A tohle mě taky oslovuje, že Maria to slovo uchovává a věří mu a ono se v ní naplňuje. A závěr toho refrénu je pro mě velmi silný: „Naroď se ze mě, nejdříve tě budu držet já v náručí, abys mě nakonec mohl ty držet v náručí." Možná na konci toho našeho života. Zdíša: Tak pojďme se na to podívat, píseň Be Born In Me v podání Francesci Battistelli.   Be Born In Me (MARY) - Francesca Battistelli

  • Nick Vujicic – muž bez rukou a nohou, jehož uzdravilo evangelium

    Zdá se nám v době koronaviru, že jsme něčím omezeni? Pojďme se povzbudit příkladem Nicka Vujicice, co jemu pomohlo překonat takové omezení, jako je život bez rukou a nohou? Vždy, když čtu v evangeliu o uzdravení slepého, tak si na něj vzpomenu. Ten, který je bez rukou a nohou dodává dnes chuť žít lidem po celém světě. Co mu pomohlo? Právě tato událost z evangelia stála za tím, že se jeho život proměnil. Díky zkušenostem s vlastním omezením může pomáhat po celém světě. A nejenom to, nic mu nabrání zkoušet různé sporty, zahrát si ve filmu a získat ocenění za nejlepší hereckou roli nebo třeba nazpívat píseň. Pojďme jej více poznat.   Když v roce 2010 navštívil Česko a Slovensko, příležitost k rozhovoru využil časopis Život z víry, díky němu jsme si mohli přečíst, kdy nastal zlom v jeho životě? Velkou zásluhu mají moji rodiče. Vždycky mě bezpodmínečně milovali. Ve škole jsem si mohl „užít“ za celý den spoustu posměchu, ale věděl jsem, že doma mě očekává láska. Ale co mě opravdu změnilo? Maminka mi jednou ukázala v novinách článek o jednom postiženém člověku. Pomohlo mi to, abych si uvědomil, že nejsem na světě jediný, kdo prožívá bolest. Rozhodl jsem se, že budu vděčný za to, co mám, místo toho, abych byl naštvaný kvůli tomu, co nemám. Maminka mi říkala: „Nicku, vím, že si tě Pán Bůh použije, i když nevím, jak a kdy.“ A ta semínka začala v mém srdci klíčit. V témže roce jsem si při fotbale vymkl svoji nožičku. Dobře víte, jak moc používáte ruce a nohy – a tolik já potřebuji svoji nohu. Tři týdny jsem musel ležet v posteli. Cítil jsem se jako invalida (úsměv). Nikdy předtím jsem nebyl za svoji nožičku tak vděčný jako tehdy. To byl první bod zlomu. Čím se ten proces završil? Posledním krokem bylo, když jsem vydal svůj život Bohu. V patnácti jsem četl devátou kapitolu Jana – o tom, jak Ježíš uzdravil člověka od narození slepého. Když se lidé ptali, proč se tak narodil, Ježíš odpověděl: „Aby se na něm zjevily Boží skutky.“ Řekl jsem Bohu: „Nevím, proč jsem tady, ale nevěřím, že jsi na mě zapomněl. Měl jsi plán pro slepce, máš ho i pro mě.“ Vím, že mi pomohl. Nezměnil okolnosti, v nichž žiji, ale změnil moje srdce. Cítil jsem, že mi odpověděl na moji otázku. Tou odpovědí bylo: „Důvěřuješ mi?“ A když na tuto otázku odpovíte „ano“, na ničem jiném už nezáleží. Jak zní toto evangelium? Najdeme jej u Jana 9,1-3: „Cestou uviděl člověka, který byl od narození slepý. Jeho učedníci se ho zeptali: „Mistře, kdo se prohřešil, že se ten člověk narodil slepý? On sám, nebo jeho rodiče?“ Ježíš odpověděl: „Nezhřešil ani on ani jeho rodiče; je slepý, aby se na něm zjevily skutky Boží.“   Zdroj: https://www.zivotviry.cz/   Předtím, než šel na velké pódium, v neděli dopoledne kázal v Brně a jeho video s názvem: Nepotřebuji ruce a nohy, potřebuji Boha, je velkým povzbuzením.     DVD nejenom z jeho návštěvy je možné objednat i dnes zde: https://www.gimel.cz/   V té době měl již Nick za sebou taky roli ve filmu Butterfly Circus, který se i na naší Česko-Slovenské filmové databázi těší úctyhodných 88% hodnocení.       Vyšly taky jeho knihy, dnes dostupné ve slovenštině: Život bez hraníc je Nickův životní příběh. Láska bez hraníc je zamyšlením s jeho ženou Kanae o vztazích.     Knihy najdete např. zde: https://www.megaknihy.cz/   Když v roce 2011 nazpíval píseň Something More, našla se spousta zemí, kde se objevila i s překladem.   Nick se nebojí se svým příběhem vstoupit do chudinského slumu nebo mez vlivné lidi a politiky. Jeho příběh inspiruje tisíce posluchačů po celém světě. Např. na Ukrajině si jej přišlo v Kyjevě poslechnout 800 tisíc lidí. Silnou se pro něj stala návštěva Srbska, Chorvatska a Slovinska.   Dnes není problém shlédnout velké množství videí o jeho životě, jeho vztahu k Bohu nebo jeho přednášek.         A taky nechybí poděkování z celého světa, přidáte se k nim?