Aktuality, Inspirace, Ohlášky, Promluvy

  •

    P. Roman Vlk - UŽ VÍM - Jak daleko je do Božího království?

    • Promluvy
    • napsal Administrator
    • 30.10.2021

    Evangelium (Mk 12,28-34) Jeden z učitelů Zákona přistoupil k Ježíšovi a zeptal se ho: „Které přikázání je první ze všech?“ Ježíš odpověděl: „První je toto: `Slyš, Izraeli! Hospodin, náš Bůh, je jediný Pán. Proto miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší, celou svou myslí a celou svou silou.' Druhé je toto: `Miluj svého bližního jako sám sebe.' Žádné jiné přikázání není větší než tato.“ Učitel Zákona mu na to řekl: „Správně, Mistře, podle pravdy jsi řekl, že on je jediný a není jiného kromě něho a milovat ho celým srdcem, celým rozumem a celou silou a milovat bližního jako sám sebe je víc než všechny oběti a dary.“ Když Ježíš viděl, že (učitel Zákona) odpověděl rozumně, řekl mu: „Nejsi daleko od Božího království.“ A nikdo se už neodvážil dát mu nějakou otázku.   P. Roman Vlk | UŽ VÍM | Jak daleko je do Božího království?   Pokud máte nějakou otázku, můžete nám ji poslat na email vlcidoupe7@gmail.com nebo prostřednictvím aplikace Vlčí doupě.   SLEDUJTE VLČÍ DOUPĚ TAKÉ NA: WEB: https://vlcidoupe.cz ESHOP: https://vlcidoupe.cz/obchod INSTAGRAM: https://1url.cz/@Vlci_doupe FACEBOOK: https://1url.cz/@Vlci.doupe MOBILNÍ APLIKACE: https://1url.cz/@app.vlcidoupe Dílo Vlčí doupě je možné finančně podpořit darem na č. ú.: 2089164018/3030

  •

    ZAMYŠLENÍ NA 31. NEDĚLI V MEZIDOBÍ: MILOVAT? MILOVAT!

    • Promluvy
    • napsal Administrator
    • 30.10.2021

    Je čas na nový oheň! Touto větou jsem končil text před týdnem a stejnou větou začínám tenhle. Protože příkaz milovat Boha si ten nový oheň vyžaduje. V první řadě si všimni, milovaný Boží domácí, že je to příkaz. „Copak se dá láska přikazovat?“ Vidíš, že se dá. Mojžíš o tom nediskutuje. Jednoduše přikazuje (Dt 6,5; doporučuji naučit se nazpaměť tuto modlitbu Izraele). Prostě přikazuje. I Pán Ježíš řekl, že důkazem toho, že ho někdo miluje, je zachovávání toho, co přikazuje (viz Jan 14,15.21.23). Nejde tedy o pocity či mimořádné zážitky. Jde o rozhodnutí, poslušnost a věrnost. Každé ráno má být má modlitba rozhodnutím znovu kráčet po Božích cestách; každý večer má být moje modlitba díkem za dar schopnosti milovat – tedy poslouchat (pokud je třeba, tak i odprošením za selhání v lásce). A mnohdy přes den má být moje modlitba jakýmsi pohledem k Otci s otázkou: „Je to dobře, Tatínku?" Nebo s prosbou: „Tati, nezvládám.“ Tohle všechno máme prožívat v tom, co obvykle nazýváme všednost či každodennost. (Trochu tady popíšu tu svoji tento týden – rozvážení hnoje na pole, orání, úklid na zahradě, sklízení jablek, korektury textů pro jeden časopis, sledovali jsme s manželkou film v televizi, dokončování opravy chodníku… Takový všední život.) Ale když Bůh tvoří každý den nový, když je jeho láska k nám každý den nová, může snad být nějaký den všední, nudný, stereotypní? Pro nás, zkažené následky dědičného hříchu, to tak často je. Existuje však řešení – oheň Božího Ducha. Ten nám dává schopnost vidět, slyšet, vnímat Boha, který neustále koná. Žijeme v době výrazných vnějších omezení. Ale Ducha nelze omezit. Hledejme možnosti, kde a jak v nás může planout nový oheň. Nemůžu-li být účasten mše svaté, mohu celou tu dobu doma věnovat čtení Písma, modlitbě, rozhovorům na duchovní témata v rodině… Nový oheň, nové možnosti, nové cesty! Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/

  •

    P. Roman Vlk - UŽ VÍM - Kolik slepých Pán Ježíš uzdravil?

    • Promluvy
    • napsal Administrator
    • 23.10.2021

    Evangelium (Mk 10,46-52) Když Ježíš a jeho učedníci s velkým zástupem vycházeli z Jericha, seděl u cesty slepý žebrák - Timaiův syn Bartimaios. Jakmile uslyšel, že je to Ježíš Nazaretský, začal volat: „Synu Davidův, Ježíši, smiluj se nade mnou!“ Mnozí ho okřikovali, aby mlčel. On však křičel ještě víc: „Synu Davidův, smiluj se nade mnou!“ Ježíš se zastavil a řekl: „Zavolejte ho!“ Zavolali tedy toho slepce a řekli mu: „Buď dobré mysli, vstaň, volá tě!“ On odhodil plášť, vyskočil a přišel k Ježíšovi. Ježíš se ho zeptal: „Co chceš, abych pro tebe udělal?“ Slepec odpověděl: „Mistře, ať vidím!“ Ježíš mu řekl: „Jdi, tvá víra tě zachránila!“ A ihned začal vidět a šel tou cestou za ním.   P. Roman Vlk | UŽ VÍM | Kolik slepých Pán Ježíš uzdravil?   Pokud máte nějakou otázku, můžete nám ji poslat na email vlcidoupe7@gmail.com nebo prostřednictvím aplikace Vlčí doupě.   SLEDUJTE VLČÍ DOUPĚ TAKÉ NA: WEB: https://vlcidoupe.cz ESHOP: https://vlcidoupe.cz/obchod INSTAGRAM: https://1url.cz/@Vlci_doupe FACEBOOK: https://1url.cz/@Vlci.doupe MOBILNÍ APLIKACE: https://1url.cz/@app.vlcidoupe Dílo Vlčí doupě je možné finančně podpořit darem na č. ú.: 2089164018/3030

  •

    ZAMYŠLENÍ NA 30. NEDĚLI V MEZIDOBÍ: „VSTAŇ, VOLÁ TĚ!“

    • Promluvy
    • napsal Administrator
    • 23.10.2021

    Dnešní čtení mě velmi oslovují v souvislosti s rozbíhajícího se synodou. Mám pocit, jakoby nám Bůh chystal nový exodus či nové putování do zaslíbené země. Jakoby nám říkal: "Už jste dost bloudili po svých chodnících. Proč? ‚…Proto, že můj dům je pustý, a vy spěcháte každý do svého domu‘ (Ag 1,9). ‚Stůjte a zamyslete se. Zkoumejte staré chodníky, hledejte dobrou cestu, kráčejte po ní a najdete osvěžení pro své duše‘" (srov. Jer 6,16). Bůh nám připravuje návrat na Sion - s jásotem, s plnými snopy (viz Ž 136, 6b). Všimni si Bartimea - člověk na okraji, bezvýznamný. Ale když ví, že kolem jde Ježíš, křičí. Víš, co dělali mnozí, možná i někteří učedníci? Napomínali ho, ať je potichu. Synoda nás však volá k postoji těch ostatních kolem Ježíše: "Neboj se! Vstaň, volá tě!" (Mk 10, 49). Proto za nultý krok synody v podmínkách našich farností (i v rámci diecéze) pokládám za velmi potřebné vytvářet atmosféru důvěry. A informovanosti. Aby lidé, kteří nechodí do kostela, kteří už dávno nebyli u zpovědi, kteří vysedávají po hospodách, kteří se nemodlí a už dávno zapomněli na svůj křest, kteří… - aby se tito lidé dozvěděli, že kolem nich prochází Ježíš. I v tobě. Nicméně na to, abychom to dokázali, musíme sami vědět, co je synoda. Najdi si na webu (např. www.synoda.cz) základní dokumenty synody a jejich čtením vykroč na společnou cestu. (Opravdu, víš, co slovo synoda znamená? Společně kráčet. Jednoduché a jasné, že?) Hledej odpovědi na otázky, které dokumenty obsahují (zejména Vademecum v části 5.3), a najdi si možnosti, jak si o nich s někým promluvit. Možná s lidmi, které jsem zmínil výše. I s rizikem nepochopení u některých. Neboť nikdo nesmí zůstat mimo (proto se ani ty nevyčleňují "mimo" tím, že budeš pasivní, apatický, bez zájmu). Je čas na nový oheň! Uzdravený Bartimaios hned šel za Ježíšem po cestě. Synoda je společné kráčení s Ježíšem. Po cestě, kterou nám ukazuje Boží Duch. Spolu s tímto dnes jde kolem tebe Ježíš. Zůstaneš slepý? Hluchý? Ochrnutý? Je čas na nový oheň! Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/  

  •

    P. Roman Vlk - UŽ VÍM - Proč Pán Ježíš nechce, abychom byli lepší než ostatní?

    • Promluvy
    • napsal Administrator
    • 15.10.2021

    Evangelium  (Mk 10,35-45) K Ježíšovi přistoupili Zebedeovi synové Jakub a Jan a řekli mu: „Mistře, rádi bychom, kdybys nám splnil, oč tě požádáme.“ Odpověděl jim: „Co chcete, abych pro vás udělal?“ Řekli mu: „Dej, ať v tvé slávě zasedneme jeden po tvé pravici a druhý po tvé levici.“ Ale Ježíš jim řekl: „Nevíte, co chcete. Můžete pít kalich, který já piji, nebo dát se ponořit v křest, ve který já budu ponořen?“ Oni mu odpověděli: „Můžeme!“ Ježíš jim řekl: „Kalich, který já piji, pít budete, a v křest, ve který já budu ponořen, ponořeni budete. Ale posadit po mé pravici nebo levici není má věc, nýbrž je pro ty, kterým je to připraveno.“ Když to slyšelo ostatních deset, rozmrzeli se na Jakuba a Jana. Ježíš si je zavolal a řekl jim: „Víte, že ti, kdo se pokládají za panovníky, tvrdě vládnou národům a velmoži dávají cítit svou moc. Mezi vámi však tomu tak nebude. Ale kdo by chtěl být mezi vámi veliký, ať je vaším služebníkem, a kdo by chtěl být mezi vámi první, ať je otrokem všech. Vždyť ani Syn člověka nepřišel, aby si nechal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za všechny.“    P. Roman Vlk | UŽ VÍM | Proč Pán Ježíš nechce, abychom byli lepší než ostatní?   Pokud máte nějakou otázku, můžete nám ji poslat na email vlcidoupe7@gmail.com nebo prostřednictvím aplikace Vlčí doupě.   SLEDUJTE VLČÍ DOUPĚ TAKÉ NA: WEB: https://vlcidoupe.cz ESHOP: https://vlcidoupe.cz/obchod INSTAGRAM: https://1url.cz/@Vlci_doupe FACEBOOK: https://1url.cz/@Vlci.doupe MOBILNÍ APLIKACE: https://1url.cz/@app.vlcidoupe Dílo Vlčí doupě je možné finančně podpořit darem na č. ú.: 2089164018/3030

  •

    ZAMYŠLENÍ NA 29. NEDĚLI V MEZIDOBÍ: VĚTŠÍ AMBICE

    • Promluvy
    • napsal Administrator
    • 15.10.2021

    Jakub a Jan měli relativně dost malé ambice. Chtěli jen být na věčnosti po Ježíšově pravici a levici. Přitom jim Ježíš nabízel něco mnohem většího - sjednocení s ním. Pokud si mám vybrat mezi tím, že budu s Ježíšem vládnout, sedět po jeho pravici či levici, a tím, že budu Ježíšovou nevěstou, tak si určitě vyberu to druhé. Toužím po sjednocení s Ježíšem, toužím, abychom byli jedno. Proto se sytím Eucharistií, aby mě Ježíš postupně proměňoval v sebe… Synoda, která dnes začíná na úrovni diecézí, jakoby nám nabízela právě to - mít větší ambice. Jakoby nám Svatý otec její svoláním říkal: "Neuspokojujte se s tím, co máte nyní. Pojďte dál. Ale ať nikdo nejde sám - pojďte společně!" Právě toto slovo synoda znamená - putovat, kráčet spolu. Vrátím se ke dvěma apoštolům. Měli v podstatě malé či z pohledu věčnosti bezvýznamné ambice, protože mysleli především na sebe. Netoužili po sjednocení s Ježíšem, protože si to zřejmě ani neuměli představit. Proto je Ježíš zve dál - ke službě. Aby sloužili jako on. Zve je vidět lidi kolem nich a naplňovat jejich potřeby, zejména potřebu spásy a věčného života. I nás synoda zve nemyslet především na sebe, ale vidět lidi kolem sebe a hledat cesty, jak s nimi kráčet, jak spolu objevovat možnosti služby, které přesahují naše představy. I Ježíš nás v dnešním evangeliu volá k větším ambicím - říká, že touha být prvním je skvělá. "Pokud chceš být první, služ všem" (srov. Mk 10, 44). Co uděláš na synodní cestě - cestě společného kráčení - tento týden? Možná začni tím, že se doma popovídáte o možnostech, komu byste mohli nějak posloužit. A hned to i udělejte. Neboť láska nesnáší odklad… A pak toho člověka pozvěte na cestu společného kráčení - spolu s ním hledejte, jak můžete posloužit někomu dalšímu… Jsem snílek? Doufám, že ne. Jdu odnést košík brambor sousedovi, kterému oba rodiče letos zemřeli a zůstal sám v domě.   Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/

  •

    P. Roman Vlk - UŽ VÍM - Proč nemohou jít bohatí lidé do nebe?

    • Promluvy
    • napsal Administrator
    • 9.10.2021

    Evangelium ( Mk 10,17-30) Když se (Ježíš) vydával na cestu, přiběhl nějaký (člověk), poklekl před ním a ptal se ho: „Mistře dobrý, co musím dělat, abych dostal věčný život?“ Ježíš mu odpověděl: „Proč mě nazýváš dobrým? Nikdo není dobrý, jenom jeden: Bůh. Znáš přikázání: `Nezabiješ, nezcizoložíš, nepokradeš, nevydáš křivé svědectví, nebudeš podvádět, cti svého otce i matku!'„ On mu na to řekl: „Mistře, to všechno jsem zachovával od svého mládí.“ Ježíš na něho pohlédl s láskou a řekl mu: „Jedno ti schází: Jdi, prodej všechno, co máš, a rozdej chudým, a budeš mít poklad v nebi. Pak přijď a následuj mě!“ On pro to slovo zesmutněl a odešel zarmoucen, protože měl mnoho majetku. Ježíš se rozhlédl a řekl svým učedníkům: „Jak těžko vejdou do Božího království ti, kdo mají bohatství!“ Učedníci užasli nad jeho slovy. Ježíš jim však znovu řekl: „Děti, jak je těžké vejít do Božího království! Spíš projde velbloud uchem jehly, než vejde bohatý do Božího království.“ Oni užasli ještě víc a říkali si mezi sebou: „Kdo tedy může být spasen?“ Ježíš na ně pohleděl a řekl: „U lidí je to nemožné, ale ne u Boha. Vždyť u Boha je možné všechno.“ Tu mu řekl Petr: „My jsme opustili všechno a šli jsme za tebou.“ Ježíš odpověděl: „Amen, pravím vám: Nikdo není, kdo by opustil dům, bratry nebo sestry, matku nebo otce, děti nebo pole pro mě a pro evangelium, aby nedostal stokrát víc nyní v tomto čase: domy, bratry a sestry, matky a děti i pole, a to i přes pronásledování, a v budoucím věku život věčný. A tak mnozí první budou posledními a poslední prvními.“   P. Roman Vlk | UŽ VÍM | Proč nemohou jít bohatí lidé do nebe?   Pokud máte nějakou otázku, můžete nám ji poslat na email vlcidoupe7@gmail.com nebo prostřednictvím aplikace Vlčí doupě.   SLEDUJTE VLČÍ DOUPĚ TAKÉ NA: WEB: https://vlcidoupe.cz ESHOP: https://vlcidoupe.cz/obchod INSTAGRAM: https://1url.cz/@Vlci_doupe FACEBOOK: https://1url.cz/@Vlci.doupe MOBILNÍ APLIKACE: https://1url.cz/@app.vlcidoupe Dílo Vlčí doupě je možné finančně podpořit darem na č. ú.: 2089164018/3030

  •

    ZAMYŠLENÍ NA 28. NEDĚLI V MEZIDOBÍ: O MOUDROSTI

    • Promluvy
    • napsal Administrator
    • 9.10.2021

    Někdy uvažuji nad tím, proč mnozí křesťané, dokonce i ti, kteří jsou dennodenně v kostele, nečtou Písmo svaté. A odpověď nacházím v dnešním druhém čtení: "Živé je Boží slovo, účinné a ostřejší…, proniká… rozsuzuje…" (Žid 4, 12). Tento verš umím zpaměti už dobrých čtyřicet let. A vím, že je pravdivý, neboť Boží slovo mi změnilo a stále mění život. A přesně v tom vidím důvod, proč mnozí Písmo nečtou - Boží slovo totiž mění život toho, kdo ho čte (poslouchá, studuje, učí se nazpaměť, kdo se modlí s otevřenou Biblí v rukou). A to je "nebezpečné" - pokud se nechceme měnit, pokud nám stačí to, co víme od dětství. Že máme v Církvi množství lidí, kteří zpochybňují papeže, kteří zpochybňují synodu, která dnes začíná, kteří věří konspirace, je důsledek i toho, že jsme se (že jsme je) nenaučili krmit se Božím slovem (pod vedením učitelského úřadu Církve - tedy s Katechismem v druhé ruce), dennodenně se jím sytit všemi pěti způsoby, které jsem výše zmínil. Není pozdě. Dnes můžeš začít, pokud jsi to ještě neudělal, například tím, že si najdeš na webu Roční plán čtení Písma svatého a pustíš se do toho (včetně časté modlitby k Duchu Svatému). Nebo tím, že oslovíš někoho ve farnosti, o kom víš, že miluje Boží slovo (měli by to být i všichni lektoři), a poprosíš ho, aby tě čtením Písma doprovázel, vysvětloval, vedl… Všimni si k tomu i další dvě dnešní čtení. První z Knihy moudrosti mluví o moudrosti (jak jinak J), kterou si inspirovaný čtenář cení víc než krásu a zdraví, dokonce více než denní světlo! Je to moudrost, která pochází z bytostného poznání Božího slova. Evangelium zas vypráví příběh o bohatém mládenci, který dělal vše pro to, aby byl svatý (měl věčný život). Ale když potkal zosobněnou moudrost - Ježíše -, nebyl připraven ji přijmout, protože měl jiné představy. Odešel smutný. Doufám, že se mu pak rozsvítilo a dnes je v zástupu svatých v nebi. Tak i tobě ať se dnes (opět) rozsvítí. Možná ti k tomu pomůže text z poslední kapitoly Knihy Sirachova syna (verše 18 - 38). Je o moudrosti… "Pokud někomu z vás chybí moudrost, ať prosí Boha, který dává všem štědře a bez výčitky, a dostane ji" (Jk 1, 5). Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/

  •

    P. Roman Vlk - UŽ VÍM - Proč učedníci nepouštěli děti k Ježíši?

    • Promluvy
    • napsal Administrator
    • 2.10.2021

    Evangelium (Mk 10,2-16) Přišli farizeové a zeptali se Ježíše, smí-li se muž se ženou rozvést. Chtěli ho tím přivést do úzkých. Odpověděl jim: „Co vám přikázal Mojžíš?“ Řekli: „Mojžíš dovolil vystavit jí rozlukový list a rozvést se.“ Ježíš jim řekl: „Pro tvrdost vašeho srdce vám napsal tento příkaz! Na začátku při stvoření však (Bůh) `učinil (lidi) jako muže a ženu'. `Proto opustí muž otce i matku, připojí se ke své ženě, a ti dva budou jeden člověk.' Už tedy nejsou dva, ale jeden. A proto: co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!“ V domě se ho učedníci ještě jednou na to zeptali. Řekl jim: „Kdo se rozvede se svou ženou a ožení se s jinou, dopouští se vůči ní cizoložství. Rozvede-li se žena se svým mužem a vdá se za jiného, dopouští se cizoložství.“ (Matky) přinášely k Ježíšovi děti, aby jim požehnal. Ale učedníci jim to zakazovali. Když to Ježíš viděl, rozmrzelo ho to a řekl jim: „Nechte děti přicházet ke mně, nebraňte jim, neboť takovým patří Boží království. Amen, pravím vám: Kdo nepřijme Boží království jako dítě, vůbec do něho nevejde.“ Bral je do náručí, kladl na ně ruce a žehnal jim.   P. Roman Vlk | UŽ VÍM | Proč učedníci nepouštěli děti k Ježíši?   Pokud máte nějakou otázku, můžete nám ji poslat na email vlcidoupe7@gmail.com nebo prostřednictvím aplikace Vlčí doupě.   SLEDUJTE VLČÍ DOUPĚ TAKÉ NA: WEB: https://vlcidoupe.cz ESHOP: https://vlcidoupe.cz/obchod INSTAGRAM: https://1url.cz/@Vlci_doupe FACEBOOK: https://1url.cz/@Vlci.doupe MOBILNÍ APLIKACE: https://1url.cz/@app.vlcidoupe Dílo Vlčí doupě je možné finančně podpořit darem na č. ú.: 2089164018/3030

  •

    ZAMYŠLENÍ NA 27. NEDĚLI V MEZIDOBÍ: MALÁ CESTA

    • Promluvy
    • napsal Administrator
    • 2.10.2021

    Tento text píšu v pátek v den památky svaté Terezie od Dítěte Ježíše, kterou více známe jako Terezii z Lisieux. Právě její "malá cesta" mi vnukla myšlenku, o čem psát u tématu manželství. Všimněte si jedné drobnosti v dnešním evangeliu. Když Ježíš nejprve farizeům a potom učedníkům vysvětlil, jak je to s manželstvím, začali k němu nějací lidé přinášet děti, aby se jich dotkl (požehnal?). Jak reagovali učedníci? Okřikovali ty lidi, možná i samotné děti. Před chvílí řešili velkou věc, ale drobnost nepochopili ani nezvládli. Tak je to i v manželství. Pokud se řeší jen "velké věci", tak potom není času, místa, trpělivosti, ochoty zvládat drobnosti - poskládat umyté nádobí, zamést, co jsem rozsypal, odstřihnout a přinést růži, vyloupat hrách, nalít sklenici vína, podat kladivo, vynést odpadky… Každodenní drobnosti vytvářejí manželství. Tak jsme to kdysi slíbili - věrnost ve zdraví i v nemoci, ve štěstí i neštěstí… Ale pokud pod tím myslíme jen věrnost při rakovině či těžké autonehodě, ale nevidíme věrnost v polibku po probuzení, polibku při odchodu do práce, objetí, pohlazení, mnoha otázkách i mnoha odpovědích, tak jsme jako učedníci - chápeme podstatu manželství, ale "okřikujeme děti". Malá cesta svaté Terezie je právě o maličkostech. Ty, které jsem již zmínil, jsou jen jakousi drobnou ilustrací, neboť jsou jich stovky, možná tisíce denně. Právě ony vytvářejí pevný vztah - pokud je vidíme a děláme. Nebo všechno ničí, jestliže je nevidíme a ani neděláme (viz Pís 2,15). Když Adam pojmenoval všechna zvířata, Bůh viděl, že není spokojen. Viděl všechno, ale neměl s kým "hodit řeč". Byl sám. Ale když pak uviděl Evu, vykřikl od nadšení: "Konečně!!!" Kdy to zbabrali? Když na namlouvání ďábla začali řešit velké věci ("Budete jako Bůh!"): Místo toho, aby se věnovali zahradě, květům, zelenině, ovoci, tak řešili svou velikost namísto toho, aby se radovali ze své malosti, z toho, že se nemusí věnovat celosvětovým problémům, které by i tak nevyřešili. O ty se staral Bůh. I dnes je to tak: máme se věnovat hledání / budování Božího království. O vše ostatní se postará Bůh. I v manželství! Říkám to z vlastní zkušenosti.   Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/