Aktuality, Inspirace, Ohlášky, Promluvy

  • P. Roman Vlk – videa na každý den adventu

      Každý den doby adventní vyjde brzy ráno na YouTube kanálu Vlčí doupě krátké video, ve kterém budeme objevovat, kým pro nás náš Bůh je.   Na stolíku v kostele najdete k těmto videím taky sadu karet.  Na kartičce je obrázek s nápisem, co o sobě Bůh říká (vychází z liturgických čtení); krátké povídání, co to znamená pro tvůj život a QR kód odkazující na playlist videí na každý den adventu, ve kterém se dozvíš více. Zároveň můžete soutěžit.   P. Roman Vlk | ADVENTNÍ SOUTĚŽ | Úvodní video    

  • KOMU PATRÍM? (34. NEDEĽA V CEZROČNOM OBDOBÍ – NÁŠHO PÁNA JEŽIŠA KRISTA, KRÁĽA NEBA I ZEME)

      Teším sa, že Ježiš príde. Lebo viem, že mu patrím. Som z tých rozptýlených oviec, ktoré Boh vyslobodil a ujal sa ich, keď sa rozpŕchli v oblačnom a hmlistom čase (pozri Ez 34, 12). Teším sa na deň, keď znova ožijem v Kristovi (pozri 1 Kor 15, 22). Môžem sa na to pokojne a s dôverou tešiť, lebo patrím Kristovi. Možno si pomyslíš, že to je odvážne tvrdenie. Ale je pravdivé. Lebo som zažil čas, keď som mu nepatril, preto viem, aké to je patriť Kristovi a aké to je Kristovi nepatriť. Ak sa chceš aj ty tešiť na Ježišov príchod, tak len skontroluj, či mu patríš. Či Ježišovi patrí tvoje zmýšľanie, tvoje hovorenie, tvoje konanie. Či je Ježiš pre teba prvý vždy a všade. Ak je, tak sa raduj, lebo Ježiš príde! Ak nie je, rýchlo to naprav. Stačí „ľutujem". Sviatosť zmierenia, ak treba. „Spomeň si na mňa..." Je také jednoduché patriť Ježišovi. Vždy, stále, za každých okolností. Ale treba na to vynaložiť každodenné úsilie. Od otvorenia očí až po nočný sen... Ak si celý liturgický rok so mnou hľadal Boha (tak som nazval tohoročný seriál textov – Hľadači Boha), tak si myslím, že patríš medzi tých, čo sa tešia na Ježišov príchod. Povedz o tom niekomu... A pre všetkých, ktorí sledujú – strácajúc Boží dar: čas – všelijaké kanály vyvolávajúce strach z konca sveta, pridávam slová svätého Augustína: „Kto je bez starosti, spokojne čaká, kedy príde jeho Pán. Lebo aká je to láska ku Kristovi, báť sa, aby neprišiel? Bratia, nehanbíme sa? Milujeme, a bojíme sa, aby neprišiel. Máme ho naozaj radi? Nemáme radšej svoje hriechy? Znenáviďme teda svoje hriechy a milujme toho, ktorý príde potrestať hriechy. Príde, či chceme alebo nechceme. To, že ešte neprichádza, neznamená, že nepríde. Príde, a nevieš kedy. Ale ak ťa nájde pripraveného, nijako ti neuškodí, že to nevieš" (z Výkladu žalmov, Ž 96).  Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/

  • Zamyšlení PÍLE (33. NEDĚLE V MEZIDOBÍ)

      Přestože dnešní čtení nám nabízí několik témat k uvažování, mně se při jejich čtení vynořilo slovo píle. Je to v jakési návaznosti na čtení minulé neděle, které nás vyzývaly učit se moudrosti. Napsal jsem k tomu, že k jejímu dosažení je nutná vytrvalost. A dnes dodávám, že i píli. „Pracuje s chutí“ (Přís 31, 13). „Budeš jíst z práce svých rukou“ (Ž 128, 2). „Pět hřiven jsi mi dal a hle, dalších pět jsem získal“ (Mt 25, 20). Není to všechno o píli? Chceme-li být moudří, chceme-li být před Bohem bohatí, chceme-li jednou být „ustanoveni nad mnohými“ srov. (Mt 25, 21), potřebujeme být pilní ve všem, co děláme pro budování Božího království. Vlastně nic jiného bychom ani neměli dělat. Co to znamená v praxi? Odpovědně pracovat v zaměstnání, poctivě podnikat, s chutí se vzdělávat… vařit, péct, uklízet… Pro mě to teď znamená i přesně brát léky a příštích šest měsíců se tělesně šetřit, jak mi to přikázal lékař. To první by neměl být problém, to druhé mi jde těžko… Vzpomínám si na příběh, který mi říkal kamarád. Ještě za totality navštívil řeholní sestry, které bydlely na hradě ve Slovenské Ľupči. Byla tam sestřička, která měla sto let. Zeptal se jí, co dělá celé dny, protože už jen ležela, z pokoje nevycházela. Odpověď ho zaskočila: „Učím se zpívat aleluja.“ Každý může být usilovný při budování Božího království. Samozřejmě, každý podle svých schopností, postavení, situace. Usilovně nést svůj kříž… Kdoví, možná jednou dostanu na starost celou galaxii :) za píli při psaní těchto písmenek.  Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/

  • P. Roman Vlk – BOŽÍ ZBROJ – Celý film

      Seriál - BOŽÍ ZBROJ - V tomto seriálu si povídáme se svatým Martinem o Boží zbroji a objevujeme, jaký úžasný dar pro každodenní použití nám v ní Bůh nabízí. Dílo Vlčí doupě je možné finančně podpořit darem na č. ú.: 2089164018/3030 DĚKUJEME   SLEDUJTE VLČÍ DOUPĚ TAKÉ NA: WEB: https://vlcidoupe.cz INSTAGRAM: https://1url.cz/@Vlci_doupe FACEBOOK: https://1url.cz/@Vlci.doupe MOBILNÍ APLIKACE: https://1url.cz/@app.vlcidoupe   P. Roman Vlk | BOŽÍ ZBROJ | Celý film

  • Zamyšlení Dôležitý čas (32. nedeľa v Cezročnom období)

      Ak sa chceme naučiť múdrosti (tej, ktorá je zhora), potrebujeme na tom tvrdo pracovať. Vyjadrujú to ča-sové údaje z dnešných čítaní. Kniha múdrosti (6, 14) hovorí o včasnom ráne ako najlepšom čase na jej hľadanie. Žalmista zas spomína úsvit, hneď zarána (Ž 63, 2. 7), keď sa vinie k Bohu, keď o ňom rozjíma. A samotný Ježiš spomína polnoc ako čas, kedy desať panien zbadalo, že prichádza ženích. No taký prí-chod – sprievod mohol trvať dlho (s tým iste počítali aj tie panny, ktoré si bežali kúpiť oleja), takže možno ženích tiež prichádzal pri prvom brieždení. Čo nám tieto údaje hovoria? Že naša prvá činnosť po prebudení sa má byť upriamenie na Boha, hľada-nie jeho múdrosti. V spánku sa môžu mnohé veci v nás akoby rozplynúť, vytratiť. Ako to kdesi hovorí John Eldredge, večer zaspáva ako horlivý kresťan, plný lásky k Bohu, no ráno sa zobúdza ako neveriaci pohan; preto prvú rannú energiu venuje obnove svojej viery. Aj my sme k tomu dnešnými čítaniami volaní. Je jedno, či vstávame o štvrtej alebo o deviatej. V každom prípade prvá vec má byť otvoriť dvere a privítať múdrosť, ktorá tam sedí... (Múd 6, 14). Privítať Múdrosť, privinúť sa k Bohu. Pritom to vôbec nemusí trvať dlho – ako keď otvoríme dvere a vyzrieme von. Takýto spôsob života nás potom povedie k tomu, že prežívame celý deň v pokoji, že sa nezarmucujeme ako tí, čo nemajú nijakú nádej (pozri 1 Sol 4, 13), lebo vieme, že sme spolu s Bohom. Návod je jednoduchý, vyžaduje si však tvrdú drinu, zvanú vytrvalosť. Sedem dní v týždni, 365 dní v roku. Bez dňa oddychu. Ovocie takej námahy je krásne a lahodné – Boh si v nás urobí príbytok (Jn 14, 23).  Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/

  • Zamyšlení O KNĚŽÍCH (31. NEDĚLE V MEZIDOBÍ)

      Manžel mé sestřenice kdysi dávno chodíval na mše svaté s pětikorunkou a desetikorunkou v kapse. Pokud se mu kázání líbilo, dal do zvonku deset korun. Pokud se mu líbilo méně, dal pět korun. Pokud se mu nelíbilo, nedal nic. Možná jsou i dnešní sbírky v našich kostelech tichým vyjádřením (ne)spokojenosti věřících se svým knězem… Téma dnešních čtení – tvrdá slova proroka Malachiáše na adresu kněží či našeho Pána Ježíše na adresu farizeů a zákoníků, tedy náboženských představitelů dané doby – v nás také může vyvolat podobná vyjádření, ba až rozčilení. Možná právě proto ten, kdo volil skladbu těchto čtení, dal jako responsoriový žalm jeden z nejvíc uklidňujících – o duši, která se cítí jako nasycené dítě v matčině náručí. A k tomu zvolání: „Pane, zachovej mou duši ve tvém pokoji“ vyjadřuje jasnou touhu, aby nás žádné nedostatky či přímo selhání (například kněží) nerozhodily a nevedly k rozčilení… Proto pokud v nás dnes tyto texty vyvolávají negativní vzpomínky a emoce, překonejme je tím, že se za konkrétního kněze pomodlíme, aby se staly takovými, jako Pavel. To znamená, aby nám mohli kdykoli říci: „Napodobujte mě, stejně jako já napodobuji Krista“ (1 Kor 11, 1). Z druhé strany je důležité, abychom byli pro naše kněze oporou a povzbuzením svým životem, ale i svým zájmem o ně. Z vlastní zkušenosti vím, jak je to někdy náročné, ale nevzdávejme se. Abychom i my mohli říci knězi v naší farnosti: „Nevíš si rady? Napodobuj mě, stejně jako já napodobuji Krista.“  Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/

  • P. Roman Vlk – BOŽÍ ZBROJ – poslední díl a adventní soutěž

      Seriál - BOŽÍ ZBROJ - V tomto seriálu si povídáme se svatým Martinem o Boží zbroji a objevujeme, jaký úžasný dar pro každodenní použití nám v ní Bůh nabízí. Dílo Vlčí doupě je možné finančně podpořit darem na č. ú.: 2089164018/3030 DĚKUJEME   SLEDUJTE VLČÍ DOUPĚ TAKÉ NA: WEB: https://vlcidoupe.cz INSTAGRAM: https://1url.cz/@Vlci_doupe FACEBOOK: https://1url.cz/@Vlci.doupe MOBILNÍ APLIKACE: https://1url.cz/@app.vlcidoupe   P. Roman Vlk | BOŽÍ ZBROJ | Poslední díl     P. Roman Vlk | ADVENTNÍ SOUTĚŽ | Objev, kým pro tebe Bůh je

  • PŘIKÁZÁNÍ SVĚDECTVÍ (30. NEDĚLE V MEZIDOBÍ)

      Dvě témata se mi nabízejí z biblických čtení liturgie této neděle. První souvisí s největšími přikázáními. Text z Knihy Exodus hovoří o konkrétních projevech lásky k bližnímu – takových, jaké byly v té době palčivé a aktuální. Jaké by svatopisec zdůraznil dnes?… Je zajímavé, že odpovědí na toto čtení je žalm a responzorium, které vyjadřují lásku k Bohu. Myslím, že tím je velmi dobře vystižena důležitá myšlenka – láska k Bohu se potvrzuje láskou k bližnímu. A zároveň je vyznáním - milovat bližního tak, jak to požaduje Písmo, můžu jen tehdy, pokud Bůh je moje síla, opora, pomoc, moje útočiště, můj osvoboditel, štít, ochránce (viz Ž 18, 2 - 3). Evangelium, ve kterém Ježíš říká, které přikázání je největší, má opačné pořadí. Pochopitelně – vždyť příkaz milovat Boha je určitě první. Ale nedá se uskutečnit bez toho druhého – bez lásky k bližnímu. „Vždyť kdo nemiluje bratra, kterého vidí, nemůže milovat Boha, kterého nevidí“ (1 Jan 4, 20). Je na každém z nás, jak tato přikázání každodenně uskutečňujeme, přiměřeně svému postavení, osobní situaci. Jen ať se nikdo neskrývá před svým bližním! Druhé téma ve mně vzbuzuje otázku: Co se říká, či někdy v budoucnu bude mluvit o naší farnosti či diecézi? Bude někdo, kdo bude s vděčností a nadšením vzpomínat na naši víru, na naše obrácení a odmítnutí model naší doby? Bude někdo říkat, jak jsme jiné farnosti či diecézi pomohli přijít blíže k Bohu a věrněji mu sloužit? To vše jsou otázky, které přináší Pavlův První dopis Soluňanům. A s nimi se vynořuje další: Co potřebujeme udělat, aby náš život víry byl svědectvím pro jiné? Odvrátit se od model, postavit Boha na první místo a tak sloužit bližním, aby to vyvolalo obrácení mnohých. To je cesta. Nejednou mám dojem, že se stále držím(e) model. Bože, zříkám se dnes modly úspěchu, strachu, obav, nezájmu o jiných (doplň své modly) a stavím tě na první místo. Jak mám dnes projevit lásku bližnímu, kterého mi v tuto chvíli kladeš na srdce?  Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/

  • P. Roman Vlk – BOŽÍ ZBROJ – Meč Ducha

      Seriál - BOŽÍ ZBROJ - V tomto seriálu si povídáme se svatým Martinem o Boží zbroji a objevujeme, jaký úžasný dar pro každodenní použití nám v ní Bůh nabízí. Dílo Vlčí doupě je možné finančně podpořit darem na č. ú.: 2089164018/3030 DĚKUJEME   SLEDUJTE VLČÍ DOUPĚ TAKÉ NA: WEB: https://vlcidoupe.cz INSTAGRAM: https://1url.cz/@Vlci_doupe FACEBOOK: https://1url.cz/@Vlci.doupe MOBILNÍ APLIKACE: https://1url.cz/@app.vlcidoupe     P. Roman Vlk | BOŽÍ ZBROJ | Meč Ducha

  • VELKÉ JMÉNO (29. NEDĚLE V MEZIDOBÍ)

      Dnes se v textech zmiňují perský vladař Kýros a římský císař. Velcí lidé, velká jména. Jaký však byl smysl jejich panování? Říká to prorok Izaiáš, když nechává promluvit samého Boha: „… aby všichni od východu slunce až po západ věděli, že kromě mě není jiného. Já jsem Pán a nikdo jiný“ (Iz 45, 6). I tvé jméno může být velké, ačkoli se ti může zdát, že jsi bezvýznamný človíček. Pro Boha však nikdo není bezvýznamný. Vždyť Ježíš zemřel za každého. Ne za lidstvo jako takové, ale za každého osobně. I za tebe. Jak se tedy můžeš stát velkým? Velice jednoduše. Věrným životem s Bohem. Každodenní věrností v maličkostech v království, které ti Bůh svěřil - v rodině, v práci, ve farnosti, ale i v samotě, pokud ji vnímáš jako svou cestu do nebe. Ne každý je povolán propustit Izrael z babylonského zajetí, jen pár lidí má své portréty na bankovkách či mincích naší doby. Ale pokud věrně každé ráno přijímáš nový den jako Boží dar, pokud klidně skládáš dohromady úsměv k úsměvu nebo slzu k slze, dáváš-li nejeden haléř pro nuzného, překypuje-li ti srdce vděčností za drobnosti, které dostáváš jako dar od Boha (často skrze lidi), záleží-li ti na věčném životě lidí, se kterými žiješ, pak se tvé jméno nesmazatelně vpisuje do věčných záznamů a bude zářit v nebi. Kéž by jich tam mohutně zářilo co nejvíc… I tvé jméno může být velké. Věrně dávej císaři, co je císařovo, a Bohu, co je Boží. Přestože by šlo jen o haléře, úsměvy, slzy.  Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/