Aktuality, Inspirace, Ohlášky, Promluvy

Zpět

ZAMYŠLENÍ NA 6. NEDĚLI V MEZIDOBÍ: SMRT

  • Promluvy
  • napsal Administrator
  • 13.2.2021

Dopisy Božím domácím (viz Mt 10, 24)

Dnes píšu se strachem v duši. Ne, nebojím se malomocenství, o kterém jsou dnešní čtení. Tělesné malomocenství dnes umíme léčit a nebýt sobectví (možná nás všech), tak tato nemoc už dávno mohla být jen v učebnicích dějin lékařství. A v Písmu.

Ale mám v sobě strach z malomocenství, kterým jsme nakažení všichni. Malomocenství zla. Nikdo není proti této nákaze imunní, protože souvisí s dědičným hříchem. Máme v sobě "viry", které jsou připraveny kdykoli ovládnout naše smýšlení, mluvení, jednání, jakmile jim dáme trošku prostoru k množení. Mám strach, protože si všímám například při rozhovorech, jak snadno i já sklouzávám k odsuzování, nespokojenosti, obavám… Jako bych zapomínal, že Pán je můj pastýř…

Proto bojuji, aby mě tento strach nepřemohl. Neboť " Šťastný je ten, komu byla odpuštěna nepravost, - jehož hřích je přikryt. - Šťastný je člověk, kterému Hospodin nepřičítá vinu, - v jehož duši není klamu. Vyznal jsem se ti ze svého hříchu, - svou nepravost jsem nezatajil. - Řekl jsem: "Vyznávám se Hospodinu ze své ničemnosti." - A tys odpustil, co jsem zavinil hříchem." (Ž 32,1-2.5).

Rozumíš? Na všechny viry zla ve mně i v tobě existuje lék - Boží milosrdenství. Abych ho dosáhl, potřebuji jen jedno - uznat a vyznat Pánu svou nepravost.

Dá se říci, že dnes ve světě zuří smrt. I u nás. Nebuďme k tomu lhostejní a mysleme na smrt. Na vlastní smrt i na smrt svých blízkých. Připravujme se, aby nás Pánův den nezastihl v těžkém malomocenství duše. Pomozme i našim blízkým, zvláště starším, myslet na smrt. Ne jako na konec, ale jako začátek. Ne jako na strašnou chvíli, ale jako na okamžik, kdy uvidíme našeho Boha tváří v tvář. Když se setkáme s milujícím Otcem…

Mysleme na smrt a budeme uchráněni od malomocenství.

Pokud si myslíš, že jsi vůči nákaze malomocenství duše imunní nebo že v dnešní době chaosu vše zvládáš bez hříchu, tak si přečti fiktivní vyjádření jednoho postaršího řeholníka: "Když jsem byl mladý, měl jsem jednu jedinou chybu: byl jsem pyšný. Teď jsem už dokonalý!" :-)