Aktuality, Inspirace, Ohlášky, Promluvy

Zpět

ZAMYŠLENÍ NA 27. NEDĚLI V MEZIDOBÍ: MALÁ CESTA

  • Promluvy
  • napsal Administrator
  • 2.10.2021

Tento text píšu v pátek v den památky svaté Terezie od Dítěte Ježíše, kterou více známe jako Terezii z Lisieux. Právě její "malá cesta" mi vnukla myšlenku, o čem psát u tématu manželství.

Všimněte si jedné drobnosti v dnešním evangeliu. Když Ježíš nejprve farizeům a potom učedníkům vysvětlil, jak je to s manželstvím, začali k němu nějací lidé přinášet děti, aby se jich dotkl (požehnal?). Jak reagovali učedníci? Okřikovali ty lidi, možná i samotné děti. Před chvílí řešili velkou věc, ale drobnost nepochopili ani nezvládli.

Tak je to i v manželství. Pokud se řeší jen "velké věci", tak potom není času, místa, trpělivosti, ochoty zvládat drobnosti - poskládat umyté nádobí, zamést, co jsem rozsypal, odstřihnout a přinést růži, vyloupat hrách, nalít sklenici vína, podat kladivo, vynést odpadky… Každodenní drobnosti vytvářejí manželství. Tak jsme to kdysi slíbili - věrnost ve zdraví i v nemoci, ve štěstí i neštěstí… Ale pokud pod tím myslíme jen věrnost při rakovině či těžké autonehodě, ale nevidíme věrnost v polibku po probuzení, polibku při odchodu do práce, objetí, pohlazení, mnoha otázkách i mnoha odpovědích, tak jsme jako učedníci - chápeme podstatu manželství, ale "okřikujeme děti".

Malá cesta svaté Terezie je právě o maličkostech. Ty, které jsem již zmínil, jsou jen jakousi drobnou ilustrací, neboť jsou jich stovky, možná tisíce denně. Právě ony vytvářejí pevný vztah - pokud je vidíme a děláme. Nebo všechno ničí, jestliže je nevidíme a ani neděláme (viz Pís 2,15).

Když Adam pojmenoval všechna zvířata, Bůh viděl, že není spokojen. Viděl všechno, ale neměl s kým "hodit řeč". Byl sám. Ale když pak uviděl Evu, vykřikl od nadšení: "Konečně!!!" Kdy to zbabrali? Když na namlouvání ďábla začali řešit velké věci ("Budete jako Bůh!"): Místo toho, aby se věnovali zahradě, květům, zelenině, ovoci, tak řešili svou velikost namísto toho, aby se radovali ze své malosti, z toho, že se nemusí věnovat celosvětovým problémům, které by i tak nevyřešili. O ty se staral Bůh.

I dnes je to tak: máme se věnovat hledání / budování Božího království. O vše ostatní se postará Bůh. I v manželství! Říkám to z vlastní zkušenosti.

 

Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/